Hlavní obsah

Politici chtějí být při trestním stíhání anonymní

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Policie z Brna požádala o vydání poslance N. B. k trestnímu stíhání. Podezírá ho ze spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle paragrafu 128 zákona 140/1961 Sb. Sněmovna však poslance N. B. odmítla zbavit imunity. Přesně tak by mohly vbrzku vypadat zprávy v médiích týkající se lidí podezřelých ze spáchání zločinů.

Článek

Lhostejno přitom, zda půjde o zcela neznámé osoby, nebo o známé šibaly či významné osobnosti. Alespoň tak to vidí někteří odborníci. Ne tak ale politici, kteří tento týden prosadili ve Sněmovně změnu trestního řádu. Ta vedle zákazu zveřejňování odposlechů a ochrany obětí zločinů počítá i s ochranou podezřelých osob.

Poslanci-právníci tvrdí, že i když by měla být v přípravném řízení chráněna totožnost lidí podezřelých z trestného činu, v případě politiků prý existuje veřejný zájem, který je zákonu nadřazen.

Poslanci: Utajení nehrozí

„Myslím, že jde o příliš extenzívní výklad,“ řekl Právu Jeroným Tejc (ČSSD) s tím, že identitu poslanců či senátorů v případě jejich vydávání k trestnímu stíhání nebude nutné chránit. „V případě vydávání poslance je tady právě veřejný zájem,“ míní. Poslanec nicméně připustil, že bude záležet na rozhodnutí příslušných orgánů.

Jinými slovy, zda budou třeba policisté ochotni jméno podezřelého s ohledem na veřejný zájem zveřejnit, nebo v případě sporu kvůli vyzrazení identity vezme v potaz veřejný zájem soudce. „Na tyto případy se to nejen vztahovat nebude, ale nebude ani nikdo, kdo by proti tomu něco namítal,“ říká Tejc.

Jenže názor Právem osloveného soudce je jiný. Podle předsedy senátu Okresního soudu v Teplicích Miroslava Čapka je vydání poslance či senátora úkonem v přípravném řízení, kdy nelze zveřejnit totožnost podezřelého. „Vydání je v rámci úkonů trestního řízení, takže by bylo možné napsat, že jde o poslance X. Y.,“ řekl Právu.

Na plénu veřejně?

Jisté omezení připouští poslanec Jiří Polanský (ODS). Vidí ho však pouze v okamžiku projednání žádosti policie o vydání zákonodárce v příslušném mandátovém a imunitním výboru. Jeho jednání je neveřejné. Jednání parlamentní komory je však veřejné, a tak ani zbavení imunity konkrétního podezřelého zákonodárce by nemělo být utajeno.

Polanský uvedl, že zákon je postaven na tom, že novináři mohou zveřejnit informace poté, co se věc projednává před soudem, tedy když se celé trestní řízení stává veřejné. „Pokud tedy bude žádost o vydání politika k trestnímu stíhání projednávána ve Sněmovně, pak jde také o veřejné jednání, a tady nebude se zveřejněním problém,“ řekl Právu.

Změna v nedohlednu

Jako spornou vidí novelu trestního řádu komunisté, kteří proto podle šéfa svého poslaneckého klubu Pavla Kováčika chtějí iniciovat debatu na toto téma ve sněmovním ústavně-právním výboru. Změny proto ani nepodpořili.

Kováčik však přiznává, že i kdyby se poslanci shodli na změně, nebude to rychle, protože jakákoli změna trestních zákonů naráží na mnohá úskalí a bariéry. Ačkoli žádosti policie o vydání konkrétního poslance či senátora k trestnímu stíhání nejsou v parlamentu každodenní záležitostí, komory jich projednaly již desítky.

Naposledy vydaní zástupci lidu
V září 2007 Sněmovna vydala dva poslance: Josefa Vondrušku (KSČM) kvůli podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, kterého se měl dopustit v 80. letech jako vězeňský dozorce. Za opilství při řízení auta byl pak vydán i poslanec Ondřej Plašil (ODS). Vondrušku.
V lednu 2009 Senát zbavil imunity Pavla Trpáka (ČSSD), který se měl jako lékař dopustit pochybení při porodu, po němž zemřel novorozenec.

Reklama

Výběr článků

Načítám