„Předpokládám, že řidiči to budou vnímat negativně. Na druhou stranu podívejme se třeba do Německa, kde v místech křížení bývá rychlost také snížena,“ říká ředitel dopravky, který si od opatření slibuje nižší počet nehod. Technická vybavenost některých úseků českých silnic je podle něj tristní.

Nižší rychlost by si dovedl představit například na úsecích silnice I/46 po trase Vyškov–Prostějov–Olomouc, některých místech dálnic D1 i D2.

Problémem jsou připojovací pruhy

„Vycházíme z reakcí řidičů. Jestliže jim končí připojovací pruh, snaží se za každou cenu dostat do hlavního proudu a mohou vyvolat kolizní reakci. Neznamená to, že by hned došlo ke srážce s nejbližším autem. Řidič za ním ale musí zpomalit a neubrzdí to třeba až pátý v řadě,“ vysvětluje Tržil.

Za problematické považuje i úseky rychlostních silnic v okolí velkých měst.
„Tam prakticky fungují jako obchvat. Klasickým příkladem je D1 v Brně. V dobách dopravních špiček je tu problém s nájezdy, protože dálnice kapacitně nestačí. Z dopravně inženýrského hlediska, pokud snížíme rychlost, zvýší se kapacitně díky plynulejšímu napojení vozidel do hlavního proudu,“ uvádí příklad šéf dopravních policistů.

Podle Tržila by bylo ideální připojovací pruhy prodloužit nebo umístit na problémové úseky proměnlivé dopravní značení, které by dopravu regulovalo v návaznosti na hustotu dopravního proudu. To je prý ale finančně náročné. Své návrhy hodlá Tržil projednat s ministerstvem dopravy a silničními správními orgány.