Rozhodnutí Ústavního soudu je klíčové nejen pro ČR, ale i pro celou Evropskou unii. Česká republika je poslední zemí, v níž se doposud o Lisabonské smlouvě žádným způsobem nehlasovalo. Dá se očekávat, že rozhodnutí ÚS přivítají představitelé EU.

Lisabonská smlouva má reformovat instituce v EU. Parlamenty všech zemí EU se jí už zabývaly. Například v Německu o ní ale taktéž rozhoduje Ústavní soud. Smlouvu odmítlo v referendu Irsko. Kdy tedy vstoupí v platnost, není jasné, protože to podmiňuje souhlas všech zemí.

"Je to dobrá zpráva pro Evropu i Českou republiku, že Ústavní soud rozptýlil pochybnosti,“ řekl na dotaz Práva ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ).

Nehlasitějším tuzemským kritikem Lisabonské smlouvy je prezident Václav Klaus, který na úterním jednání ÚS tvrdil, že "smlouva není v souladu s českým ústavním pořádkem". "Je v rozporu se všemi základními ústavními principy, které jsou nedotknutelné a jsou považovány za jádro Ústavy," odůvodňoval své názory Klaus.

Premiér Mirek Topolánek rozhodnutí soudu respektuje, ratifikační proces bude podle něj pokračovat. Nečeká ale, že by skončily diskuze veřejnosti a odborníků.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (uprostřed), místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová (vlevo) a soudce zpravodaj Vojen GüttlerPředseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (uprostřed), místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová (vlevo) a soudce zpravodaj Vojen Güttlerfoto: ČTK/Šefr Igor

Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra verdikt soudu uvítal a počítá s tím, že nález si budou chtít prostudovat poslanci a senátoři. “Samozřejmě bude proces pokračovat, vláda ho nebude jakkoliv brzdit a je na obou komorách parlamentu, aby v ratifikaci pokračovaly,“ řekl Vondra.

Smlouvu bude možné u ÚS napadnout znovu

Ústavní soud se podle ČTK možná lisabonskou smlouvou nezabýval naposledy. Poslancům, senátorům či prezidentovi stále zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu jiné části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace smlouvy.

Soud totiž nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal konkrétní argumenty

"Nevím, jestli měl pokračovat nějaký ping-pong," řekl v reakci na možné další podněty Ústavnímu soudu Vondra. Nechtěl předjímat, zda se na ÚS ještě jednou obrátí Klaus.

Premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podepisují 13. prosince 2007 Lisabonskou smlouvuPremiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podepisují 13. prosince 2007 Lisabonskou smlouvu.foto: ČTK/AP

Soudce Vojen Güttler v odůvodnění rozsudku mimo jiné uvedl, že ratifikací Lisabonské smlouvy není dotčena svrchovanost České republiky. "Státy jsou pány smlouvy," uvedl soudce s odkazem na to, že i v Lisabonské smlouvě je artikulována možnost vystoupení z EU.

Podstatná část odůvodnění byla věnována přenosu pravomocí z národní na unijní úroveň. Ústavní soud konstatoval, že podstatnější nežli samotný text smlouvy je jeho aplikace, která bude i do budoucna právně napadnutelná individuálními stížnostmi.