Šéfa Dělnické strany Tomáše Vandase rozhodnutí vlády nepřekvapilo."Výrok vlády jsme očekávali," řekl Novinkám Vandas s tím, že si strana počká na verdikt Nejvyššího správního soudu.

"Očekával bych ale, že se nám vládní garnitura postaví ve volbách,"dodal Vandas. Podle jeho slov je strana připravena i na možnost, že by soud zrušení DS potvrdil. "Jsme připraveni na všechny eventuality," uvedl Vandas. Zákaz by podle něj rozhodně neznamenal konec.

Premiér Mirek Topolánek řekl, že obava, že by se titíž lidé mohli sdružovat jinde, je oprávněná. Vláda ale podle něj nesmí rezignovat na dodržování zákonů.

Ministr Langer zdůvodnil zrušení DS tím, že její činnost je v rozporu s Ústavou. Langer věří, že Nejvyšší správní soud zrušení DS schválí.

O zákazu se spekulovalo dlouho

O zákazu Dělnické strany mluví politici již delší dobu. Návrh ministr Langer oznámil již 5. listopadu, tedy před událostmi z minulého týdne, kdy se na litvínovském sídlišti Janov střetli pravicoví radikálové s policií.

Pro zrušení Dělnické strany se vyslovili i zástupci Romů, kteří varovali vládu, že pokud nezasáhne, dojde k jejich hromadné emigraci.

Pohár přetekl, řekl ministr

"Pohár mé trpělivosti s činností Dělnické strany přetekl," okomentoval své rozhodnutí navrhnout zrušení DS Langer.

"Není možné, aby se pod roušku svobodné soutěže politických stran a hnutí skrývala činnost, která je podle mého názoru neslučitelná s fungováním demokratického právního státu," prohlásil Langer.

Dělnická strana vznikla v lednu 2003. Na kandidátce strany pro letošní krajské volby na Vysočině figuroval například Erik Sedláček, před nedávnem nepravomocně odsouzený k tříletému pobytu ve vězení za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka.

Akcí, které strana organizuje, se účastní i pravicoví extremisté z dalších organizací, jako je Národní odpor či Autonomní nacionalisté. Odborníci se ale domnívají, že zákaz Dělnické strany problém nevyřeší.