Článek
"V tuto chvíli již nejde o zralost justičního čekatele a jeho věk, ale o věc zásadního významu, k níž se musí vyjádřit Ústavní soud," uvedl Matoušek s tím, že se v současné době Langrova situace pravděpodobně nezmění. "Není (...) očekávatelné, že by se situace justičního čekatele výrazně změnila, neboť pro předložení věci Ústavnímu soudu je z procesního hlediska důležitý status quo," napsal.
NSS ve středu zamítl Klausovu kasační stížnost a uvedl, že prezident musí bez otálení rozhodnout o případném jmenování čekatele soudcem. Pokud ho nejmenuje, musí to řádně zdůvodnit. NSS tak v podstatě zopakoval své starší stanovisko, podle kterého je možné přezkoumat některá prezidentova rozhodnutí ve správním soudnictví.
"Tento soud (NSS) svým výrokem otevřel (...) zcela zásadní otázku, (...) zda je ústavně přípustné, aby si soudy prostřednictvím svých rozsudků určovaly, koho prezident republiky a předseda vlády musí jmenovat do doživotní funkce soudce, tj. kterého z těch kandidátů, jež již byli jinými soudními funkcionáři ke jmenování doporučeni, smí nejvyšší činitelé státu jmenovat, a kterého nikoli," dodal Matoušek.
Spor se táhne od roku 2005
Klaus před třemi lety odmítl Langra a další čekatele jmenovat soudci především kvůli nízkému věku. Bylo jim méně než 30 let. Zatímco ti, kteří prezidenta nežalovali nebo žaloby stáhli, se soudci již stali, Langra Klaus zatím nejmenoval.
I prezident v minulosti naznačoval, že spor možná skončí u ÚS. Bylo by to vhodné i podle řady právních odborníků. "Myslím si, že ta věc je tak zásadní - jestli lze, nebo nelze prezidentovi soudním rozhodnutím ukládat výkon jeho ústavní pravomoci - že si to skutečně zaslouží posouzení ÚS," řekl nedávno například předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.
Právě městský soud dospěl již loni k závěru, že Klaus musí o čekateli nějak rozhodnout. Dal prezidentovi půlroční lhůtu, která vypršela v lednu. Klaus ještě čekal na stanovisko NSS. Hrad vyjadřoval přesvědčení, že soud by neměl podobným způsobem ukládat prezidentovi povinnosti.