Nezveřejnění odpovědi je přitom sankcionováno náhradou ve výši 50 000 až 150 000 slovenských korun, kterou obdrží osoba, která o odpověď žádala.

"Aniž bychom si činili právo jakkoliv se vměšovat do záležitostí Vaší země, cítíme povinnost vyjádřit obavu o svobodu slova, která je podle našeho názoru díky podobě tiskového zákona na Slovensku vážně ohrožena," uvedli šéfredaktoři v otevřeném dopise Gašparovičovi, jehož kopii dnes poskytli ČTK.

Institut práva na odpověď, který existuje i v tiskovém zákoně v České republice, je podle nich ve slovenské normě dohnán do absurdní podoby. Soudí, že povinnost zveřejňovat odpovědi a reakce na jakoukoliv informaci média do značné míry sváže a omezí, odradí čtenáře a ve svém důsledku rovněž významně okleští svobodu slova. "V této podobě nemá v civilizované Evropě obdoby," píšou představitelé hlavních tištěných médií v České republice.

Kontroverzní tiskový zákon schválil minulý týden slovenský parlament navzdory protestům médií, opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Titulní stránky novin vyšly na protest proti předloze v podobě parte s černě zarámovaným textem, v němž vydavatelé stejně jako koncem března vyjádřili obavy o nezávislost tisku a redakční nezávislost v zemi. Sdělovací prostředky se obávají hlavně toho, že dotčené osoby je zahltí svými reakcemi a tisk nebude ke čtení.

"Zákon rozšiřuje svobodu a demokracii tím, že v oprávněných situacích umožní lidem, aby si přečetli i jiný názor," hájil normu mluvčí ministerstva kultury Jozef Bednár.

Slovenští vydavatelé vidí ještě šanci v tom, že by zákon mohl vetovat prezident Gašparovič. Média také zvažují, že se obrátí na Ústavní soud.