Návrh tuto změnu odůvodňuje především nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu. S návrhem už souhlasila Bezpečnostní rada státu.

Podle odborníků jde o jednu nejzásadnějších změn v pravomocech tajných služeb. Právě přesuny peněz jsou totiž často klíčem k odhalení nejen terorismu, ale i organizovaného zločinu a dalších kriminálních aktivit, na které se tajné služby zaměřují.

Až dosud tajné služby nemají možnost se k těmto důvěrným informacím dostat. Údaje o soukromých penězích totiž patří k nepřísněji chráněným vůbec.

Prolomit bankovní tajemství může například soud, který údaje potřebuje při některých sporech, nebo složky, které se podílejí na bezpečnostních prověrkách. Mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu řekl, že policie má jedinou možnost jak takové informace získat, a to pouze v rámci trestního řízení na základě souhlasu státního zástupce.

Podle mluvčí vlády Jany Bartošové se navrhované opatření týká odhalování terorismu a organizovaného zločinu. Dosud bylo prolomení bankovního tajemství možné jen v trestním řízení, nicméně nežádoucí podezřelé aktivity nemusí mít podle vlády v počátku znaky trestného činu.
 
Vždy ale bude toto prolomení vázáno na rozhodnutí soudce. Posílení zpravodajských služeb jdou podle premiéra v rámci tohoto návrhu ruku  ruce s posílením kontroly těchto služeb, uvedla Bartošová.
 

Tajné služby mají v bankách své agenty

"Ne všechny finanční aktivity, které ohrožují ekonomické zájmy státu a jeho bezpečnost, ale mají charakter trestné činnosti," řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert. Pro tajnou službu to představuje komplikaci. "Zpravodajská služba je v takových případech slepá," tvrdí Šubert. Pokud zpravodajci zjistí informaci, která naznačuje možný trestný čin a k jeho objasnění je nutné prozkoumat bankovní účty, předají ji policii.

Služby ale přesto mají své cesty, jak se k důvěrným informacím dostat. Podle některých odborníků například často využívají své agenty, oficiálně osoby jednající ve prospěch služby, kteří v bance pracují a pro zpravodajce tyto cenné informace získávají.

Opozice i část koalice je proti

Topolánek také návrh představil členům sněmovního výboru pro bezpečnost. Zde ale většinou narazil na odmítavé stanovisko nejen poslanců z opozice, ale i zástupců koaličních stran.

Nelíbily se jim nejen zvýšené pravomoci služeb, ale zákon jako celek. "V této podobě to vůbec nemůže jít do parlamentu," řekl bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. "Chápu že služby tyto informace potřebují kvůli boji s terorismem. Zákon ale nemůže dávat větší pravomoci bez řádné kontroly," vysvětlil své stanovisko Tejc.

Topolánek v zákoně navrhuje, aby dvě nové služby, Bezpečnostní zpravodajskou službu a Národní zpravodajskou službu, vzniklé spojením současných tří služeb, kontroloval kromě komisí složených z poslanců navíc zcela nově vzniklý nezávislý orgán tvořený předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmanem.

Zamítavě se k věcnému záměru zákona postavila také další členka výboru pro bezpečnost Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). "Nemohu souhlasit s předpokládaným rozšiřováním oprávnění zpravodajských služeb v oblasti zásahu do soukromí občana, kdy vláda mimo jiné počítá s oprávněním zpravodajských služeb zpracovávat bez vědomí občanů jejich citlivé osobní údaje," uvedla poslankyně. Také ona se odvolává na slabou kontrolu služeb.