"Podal jsem znovu žalobu ke správnímu Městskému soudu v Praze. Domáhám se v ní opět vydání zákonného rozhodnutí ve věci mého jmenování soudcem, neboť mám za to, že rozhodnutí prezidenta je nezákonné,“ řekl Právu Langer.

"Mohu potvrdit, že jsme žalobu tento týden obdrželi, ale blíže se k jejímu obsahu nesmím vyjádřit. Nejprve ji musí dostat protistrana, která má poté dva měsíce na písemné vyjádření k té podané žalobě,“ uvedl minulý pátek místopředseda a mluvčí správního soudu Jan Ryba. Kdy tedy soud o žalobě rozhodne, nelze podle něj zatím říci.

Langrova nynější žaloba je prakticky totožná jako ta předchozí z roku 2005. Stejně jako poprvé se v ní Langer domáhá ochrany proti nečinnosti prezidenta, který má návrh ministra spravedlnosti na jeho jmenování na stole již třetím rokem.

Porušil listinu základních práv?

Langer také žaluje samotné rozhodnutí Klause jej nejmenovat, protože podle něj bylo nezákonné a žádá jeho zrušení. Nakonec se také domáhá ochrany před nezákonným zásahem prezidenta do svých základních práv a svobod.

"Žalobu jsem podal z opatrnosti, neboť lednové rozhodnutí prezidenta mi nebylo oznámeno. Dozvěděl jsem se o něm z médií a posléze z tiskové zprávy,“ uvedl Langer.

Mluvčí Hradu Petr Hájek o nové žalobě nevěděl, a proto se k věci nechtěl vyjádřit, společně s Klausem byl na zahraniční cestě v Rakousku. "Nic o tom netuším,“ řekl pouze Hájek. Historie celého sporu sahá do března roku 2005, kdy Klaus odmítl jmenovat 32 justičních čekatelů soudci kvůli jejich věku nižšímu než 30 let. Byl mezi nimi i Langer. Ten se pak ale obrátil i s některými dalšími kolegy na Ústavní i správní soud.

U prvního neuspěli, u druhého se to Langrovi podařilo. Loni v červnu dal městský správní soud Langrovi za pravdu a rozhodl, že Klaus musí rozhodnout o jeho jmenování či nejmenování do šesti měsíců. Zatímco jeho kolegové, kteří prezidenta nežalovali nebo žaloby stáhli, se soudci již stali, Klaus Langra opět nejmenoval.

Čekatel: Klaus neuvedl důvody

Langrovi se nelíbí, že Klaus pro své rozhodnutí neuvedl zákonné důvody. "Přitom žádné zákonné důvody pro nejmenování neexistovaly,“ podotkl k tomu Langer s tím, že jej Klaus podruhé zřejmě nejmenoval jen proto, že se čekatel domáhá svých práv soudně. Dodal, že právo na soudní ochranu je přitom zakotveno v ústavě.

Klaus podle něj svým postupem porušuje i další článek Listiny základních práv a svobod. "Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod,“ prohlásil Langer. Svou újmu shledává v odpírání práva na rovné podmínky k přístupu k veřejné funkci (soudce).

Langer přitom již loni dovršil poslední chybějící Klausovu podmínku pro své jmenování, tedy věk 30 let. Navíc se stále vzdělává. Kromě titulu JUDr. (2002) získal v posledních třech letech další tituly Ph.D. (2007) a LL.M. (v německém Řezně), dále působil na stáži u bavorského ministerstva spravedlnosti v Mnichově a nyní u Eurojustu v nizozemském Haagu.