Europarlament kritizoval Česko kvůli vepřínu v Letech

Proti rezoluci hlasovali europoslanci za ODS. "V této jinak obecně formulované rezoluci je jako jediná země výslovně zmíněna Česká republika v souvislosti s problémem vepřína v Letech. Ve skutečnosti je vztah k romské menšině problémem komplexním a celoevropským, který se týká téměř všech členských zemí EU," řekl europoslanec Jan Zahradil.

Podle něj je proto nepřijatelné, aby kritika padala na hlavu jen jedné země. "Takový přístup považujeme za kontraproduktivní, poškozující pověst ČR i poctivé snahy o řešení situace Romů," dodal a upřesnil: "Požadujeme pouze, aby se všem členským zemím EU měřilo stejným metrem."

Podobný názor vyslovil i poslanec za KDU-ČSL Jan Březina. "Chce-li Evropská unie do této otázky spadající do svrchované pravomoci orgánů ČR zasahovat, měla by jedním dechem dát na stůl potřebné dvě miliardy korun, které jsou k likvidaci prasečáku a k vybudování památníku potřeba. Bez toho se jedná jen o laciné a populistické moralizování," doplnil.

Podobný názor vyslovil i poslanec za KDU-ČSL Jan Březina. "Chce-li Evropská unie do této otázky spadající do svrchované pravomoci orgánů ČR zasahovat, měla by jedním dechem dát na stůl potřebné dvě miliardy korun, které jsou k likvidaci prasečáku a k vybudování památníku potřeba. Bez toho se jedná jen o laciné a populistické moralizování," doplnil.

S rezolucí o jednotné strategii ve vztahu k Romům přišel německý poslanec za Zelené Milan Horáček, což se nelíbí Březinovi. "Když už má potřebu za Lety někoho kárat, měl by si vzít na paškál německé orgány jako právní nástupce německé nacistické moci, která byla v protektorátu Čechy a Morava faktickým nositelem moci," řekl český europoslanec a dodal, že historická odpovědnost za existenci koncentračního tábora v Letech v době druhé světové války neleží na českých orgánech, ale na německých.

Po jednotné strategii, která by zajistila větší ochranu romské menšiny, volají delší dobu neziskové organizace. Před časem dokonce zaslali dopis předsedovi Evropské komise José Barrosovi, v němž obviňují Brusel, že se k celému problému dosud stavěl spíš pasivně a odpovědnost přenášel především na členské státy. Problémem diskriminace Romů by se měla časem zabývat skupina, která má na starosti lidská práva a skládá se z deseti evropských komisařů. Jejím členem je mimo jiné i eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla.

Po jednotné strategii, která by zajistila větší ochranu romské menšiny, volají delší dobu neziskové organizace. Před časem dokonce zaslali dopis předsedovi Evropské komise José Barrosovi, v němž obviňují Brusel, že se k celému problému dosud stavěl spíš pasivně a odpovědnost přenášel především na členské státy. Problémem diskriminace Romů by se měla časem zabývat skupina, která má na starosti lidská práva a skládá se z deseti evropských komisařů. Jejím členem je mimo jiné i eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla.

Po jednotné strategii, která by zajistila větší ochranu romské menšiny, volají delší dobu neziskové organizace. Před časem dokonce zaslali dopis předsedovi Evropské komise José Barrosovi, v němž obviňují Brusel, že se k celému problému dosud stavěl spíš pasivně a odpovědnost přenášel především na členské státy. Problémem diskriminace Romů by se měla časem zabývat skupina, která má na starosti lidská práva a skládá se z deseti evropských komisařů. Jejím členem je mimo jiné i eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla.V Evropské unii lze totiž zatím za jedinou snahu o řešení údajné diskriminace Romů a menšin považovat směrnici o rasové rovnosti. ČR a Slovensko ovšem patří ke 14 zemím, s nimiž komise zahájila v červnu loňského roku řízení kvůli tomu, že do svého práva stále směrnici nezavedly.

Po jednotné strategii, která by zajistila větší ochranu romské menšiny, volají delší dobu neziskové organizace. Před časem dokonce zaslali dopis předsedovi Evropské komise José Barrosovi, v němž obviňují Brusel, že se k celému problému dosud stavěl spíš pasivně a odpovědnost přenášel především na členské státy. Problémem diskriminace Romů by se měla časem zabývat skupina, která má na starosti lidská práva a skládá se z deseti evropských komisařů. Jejím členem je mimo jiné i eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla.V Evropské unii lze totiž zatím za jedinou snahu o řešení údajné diskriminace Romů a menšin považovat směrnici o rasové rovnosti. ČR a Slovensko ovšem patří ke 14 zemím, s nimiž komise zahájila v červnu loňského roku řízení kvůli tomu, že do svého práva stále směrnici nezavedly.

Není to poprvé, co Evropský parlament žádá odstranění vepřína. Ten byl vystavěn na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy, kde podle historických pramenů přišlo za války o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně.