V příštích 60 letech by stát vyplácel církvím ročně 4,3 miliardy korun a po dvacetiletí další miliardu na provoz. Církve by se pak na oplátku vzdaly majetkových nároků vůči státu. Nejlépe by skončila římskokatolická církev, která by dostala asi 80 procent všech peněz.

Někteří členové koalice jsou s dohodou spokojeni. "My takovou dohodu podporujeme. Je výhodná pro stát, už jenom proto, že církve na tu dohodu šly," řekl Právu například předseda lidovců Jiří Čunek.

To, že původní dohoda počítala s vyplacením jen 87 miliard během 60 či 70 let a o úrocích nebyla řeč, mu nevadí. "Od začátku bylo jasné, že se jedná o čas, po který bude stát církvím splácet a kolik procent za tyto peníze zaplatí. Mně to případá normální," dodal lídr KDU-ČSL.

Němcová: Částka je obrovská

Jiní koaliční poslanci ale mají na dohodnutý kompromis odlišný názor, jako například místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). "Myslím, že celý zádrhel bude kolem toho, abychom se vešli do limitu tak, jak byly zamýšleny restituční zákony. To znamená náprava některých majetkových křivd s tím, že nová společnost dobře věděla, že těžko odčiní všechno, co bylo komunisty ukradeno," sdělila Právu.

Podle ní je částka obrovská, snížit ji lze ale pouze zkrácením doby splácení dluhu. "Anebo vytvořením zvláštního rozpočtového fondu, který by soustředil všechny peníze z majetku, který pak stát prodá. Urychleně by pak mohl církvím zaplatit a nemusel by splácet tolik let," dodala. Proto se jí nyní podoba vyrovnání nelíbí, pokud by však existovala dohoda celé koalice, místopředsedkyně by zásadně proti nebyla.

Zelení s vyrovnáním souhlasí, konkrétní návrh ale zatím neřešili. Podle předsedkyně jejich poslaneckého klubu Kateřiny Jacques je potřeba vztah církví a státu bezpodmíněčně vyřešit.

Pomůže Vatikán Klausovi ke znovuzvolení?

Návrh komise musí teď předložit ministerstvo kultury v podobě restitučního zákona na jednání vlády. Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) by ale mohl k dohodě navíc připojit mezinárodní smlouvu s Vatikánem, která zaručuje právní postavení římskokatolické církvi. O potřebě smlouvy s Vatikánem hovoří i koaliční dohoda nynější vlády ODS, lidovců a zelených.

O smlouvě s Vatikánem mluvili lidovečtí poslanci i s prezidentem Václavem Klausem, který je v prosinci návštívil v rámci kampaně před prezidentskými volbami. "Pan prezident řekl, že pokud smlouva dojde až k němu, nebude ji vetovat," uvedl lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Kasal.

Spekuluje se o tom, že Klaus, který se uchází o znovuzvolení, by si schválením dohody zaručil potřebné hlasy alespoň některých zákonodárců KDU-ČSL. Podobně by se ale zřejmě zachoval i jeho protikandidát Jan Švejnar.