Sedmdesátiletý Dienstbier kandidaturu podmiňuje tím, že se strany na jeho podpoře dohodnou, aby nešel do předem prohraného boje. Například zákonodárcům KDU-ČSL se ale mnohem více zamlouvá Klaus než Dienstbier.

I ČSSD tuší, že protikandidát současné hlavy státu je do jisté míry jen symbolický a jeho hledání bere spíše jako snahu vymezit se vůči Václavu Klausovi. Už se pro to vžil obrat "hledání Antiklause".

Proti Klasovi se Dienstbier vymezuje. V České televizi například řekl, že nynější prezident šíří blbou náladu a hlava státu by rozhodně neměla být všeználkem, který rozumí všemu od globálního oteplování až po knihovnu na Letné.

Dienstbier v 50. letech vstoupil coby novinář do komunistické strany, pracoval jako zahraniční zpravodaj. V roce 1968 se postavil proti okupaci, posléze přešel k disentu. Podepsal Chartu 77.

V letech 1989 až 1992 ministrem zahraničí a místopředsedou vlády. Po rozdělení Občanského fóra byl v čele Občanského hnutí, které v politické konkurenci neuspělo.

Od roku 1998 byl po tři léta zvláštním zpravodajem Komise pro lidská práva OSN pro bývalou Jugoslávii. V roce 2000 kandidoval do Senátu.