"Na jeho místě bych k tomu přistoupil čelem a neschovával bych se za verdikt imunitního výboru Sněmovny," řekl Právu Dolejš.

Podle Dolejše jde o jeho osobní postoj. Výkonný výbor ústředního výboru KSČM se sejde až příští pátek, poslanecký klub v úterý. Ten může zástupcům KSČM v imunitním výboru (a to je právě Vondruška) doporučit, jak se mají zachovat, pokud bude ještě o čem hlasovat.

Mohlo by se tedy stát, že by komunisté žádali, aby Vondruška hlasoval pro své vydání. To ale nejspíš není možné, podle šéfa výboru Miloslava Kaly (KSČM) zřejmě Vondruška na jednání výboru o jeho osobě vůbec nesmí být.

Dolejš si myslí, že Vondruškovi nejspíš nezbude, než vyčkat, zda bude obviněn, a pak na soud. "Jen on sám ví, jaká je pravda," poznamenal místopředseda KSČM.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek vyjádřil ambivalentní stanovisko své strany k Vondruškově případu: "Nevíme, zda pan poslanec postupoval v rozporu se zákonem," uvedl. Pokud to tak ale je, tak by měl zvážit situaci a rezignovat. Pokud ne, měl by se hájit, soudí šéf nejsilnější opoziční strany. Vládní koalice podle něj ale nemůže chtít jen od opozice, aby se chovala eticky v rámci presumpce viny.

Kala: Imunita pouze k výkonu poslaneckého mandátu

Podle Kaly však nejde o černobílý problém. Imunita se totiž vztahuje k výkonu poslaneckého mandátu a u Vondrušky o něčem takovém v 80. letech nemůže být řeči. "My neposuzujeme vinu a nevinu. Máme posuzovat, jestli skutečně trestní stíhání bylo zahájeno na popud s výkonem jeho mandátu, což pravděpodobně tak bude," řekl Právu Kala.

Vondruška se naopak může podle Kaly hájit slovy, že by "trestní stíhání nebylo, kdyby nebyl poslancem", protože k jeho zahájení byla možnost nejméně mezi listopadem 1989 a červnem 2006. "V tomhle prostě bude mít pravdu," usoudil Kala.

O vydání Vondrušky požádal mandátový a imunitní výbor liberecký státní zástupce v úterý.

Vondruškovo chování ve věznici podle LN popsali dva bývalí vězni - Jiří Wolf a Jiří Gruntorád. Věc vyšetřuje  Úřad dokumentace a zločinů komunismu (ÚDV), ale státní zástupce zakázal Úřadu poskytovat jakékoliv informace.

Otázka promlčení

Další problém tvoří doba promlčení a je otázka, jak se s tím vypořádal státní zástupce. Promlčecí lhůty se nevztahují jen na trestné činy proti lidskosti, u nejtěžších činů typu vraždy činí doba promlčení 20 let.

Pokud by státní zástupce prokázal, že Vondruškovo počínání ve věznici Minkovice, kde působil v letech 1972 až 1990, vůči vězňům mělo "zvlášť závažné následky" a není promlčeno, dnešnímu poslanci by hrozil trest mezi 3 až 10 lety odnětí svobody. Právě desetiletá hranice horní sazby je podmínkou pro 12 letou promlčecí dobu. "Promlčecí lhůta rozhodně není prolomena," tvrdil Právu zdroj ze státního zastupitelství.

Podle zákona se do promlčecích lhůt nezapočítává doba, "po kterou nebylo možno postavit pachatele před soud pro zákonnou překážku". Tou podle některých výkladů může být vedle činů za totalitního režimu i poslanecký mandát.

Vondruška byl půl roku v roce 1992 členem Federálního shromáždění. V prosinci 2005 se jako náhradník stal poslancem po Ludmile Brynychové (KSČM), která se vzdala mandátu, a svůj post ve volbách obhájil.