Hlavní obsah

Vláda chce zmrazit platy úředníků

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Příští rok by mohli státní úředníci a všichni ti, kteří jsou svou mzdou závislí na státní kase, dost posmutnět. Jejich platy by se mohly zvýšit totiž jen o 1,5 procenta. Protože je na státní kase závislých 750 tisíc pracovníků, ušetřila by tak vláda téměř pět miliard korun.

Článek

Podle informací Práva to představuje jednu z možností, kterými se zabývá ministerstvo financí při formulování úsporných opatření reformy veřejných financí. Její definitivní verzi chce vláda představit na přelomu března a dubna.

Praktické zmrazení mezd státních zaměstnanců, což zvýšení o 1,5 procenta vzhledem k očekávané inflaci vlastně je, bude navíc doprovázet snižování jejich počtu o tři procenta ročně.

Příjmy se propadnou

Po letech zvyšování mezd státních zaměstnanců kolem pěti procent by to znamenalo dost strmou redukci. Jen letošní rok si například zaměstnanci státu díky vyjednanému růstu mezd polepšili v průměru o tisícikorunu měsíčně. Loni to bylo 770 korun. Učitelům, sociálním pracovníkům, účetním a dalším zaměstnancům veřejných služeb se letos zvýšily tarifní platy o pět procent.

Bylo by to poprvé za mnoho let, říká exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), kdy by platy zaměstnanců veřejného sektoru zaznamenaly reálný propad.

Inflace, tedy reálné zvýšení cen, by se totiž příští rok mohla pohybovat nad dvěma procenty.

Mzdy a platy státním úředníkům, říká analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank, letos představují výdaje ve výši 108 miliard korun. "Pokud by příští rok vzrostly mzdy a platy jen o 1,5 procenta, bylo by potřeba ze státního rozpočtu navíc pouze 1,62 miliardy korun," dodává. Pokud by mzdy a platy vzrostly o 5,5 procenta (jako celkové platy v ekonomice), stálo by to 6 miliard korun. Úspora pro státní rozpočet by podle něj byla reálně 4,5 miliardy.

Lze očekávat protesty

Otázka je, jak to skousnou státní zaměstnanci, shodují se politologové. Ekonom Jan Švejnar ale namítá: "Propouštění státních úředníků, redukce počtu zaměstnanců veřejné sféry je vždy ošemetná záležitost. Lze ji ale nejlépe provádět, když ekonomika má relativně slušné výsledky a roste soukromý sektor," vysvětlil.

Ten by podle něho měl teoreticky absorbovat uvolněnou pracovní sílu. Stejně však musí stát počítat s tím, že aby se nezvyšovala nezaměstnanost, bude nutné organizovat sociální programy pro propuštěné státní zaměstnance.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám