Článek
Zaorálek citoval ze zprávy, že systém je použitelný i k útoku, kdyby poskytoval ochranu proti raketám, které by mohla Čína nebo Rusko vyslat jako odvetu na USA po jaderném útoku ze strany Spojených států. "Je to strategie nutnosti preventivních úderů, nukleární převahy a jaderného odstrašování," řekl a dodal, že kvůli programu USA vypověděly smlouvu o protiraketové obraně se SSSR. Upozornil, že Evropa má jiné pojetí, že žádná země nyní nemůže takto postupovat a že je nutné řešit problémy kolektivně.
Na to místopředseda vlády Alexandr Vondra namítl: "Je to obranný systém, předchází silovému řešení."
Ondřej Liška ze Strany zelených tvrdě oponoval místopředsedovi vlády Alexandru Vondrovi. Opět zopakoval, co zjistil při své návštěvě USA, že program je určen pro obranu území USA, i když Alexandr Vondra tvrdil, že právě po nástupu George Bushe bylo rozhodnuto Clintonovu iniciativu rozšířit i na další země. Vysoký představitel EU Javier Solana navíc tento týden oznámil, že Evropa nebude podobný systém budovat.
Na nótu se odpoví kladně, sdělily SZ a ODS
"Můžeme odpovědět: Ano, budeme o tom jednat - ale musíme jasně říci, že tím neříkáme ano nebo ne samotnému vybudování základny," uvedl Liška k dalšímu postupu ohledně americké nóty. Podle něj by s textem odpovědi napřed měla být seznámena veřejnost, což Vondra odmítl s tím, že takto diplomaté nejednají. Připustil však, že narozdíl od Poláků budeme klást důraz na integraci systému do NATO. V meritu věci se shoduje. "Měli bychom odpovědět, ale ne se k něčemu zavazovat," uvedl Vondra.
Ještě dál šli opoziční komunisté. Vojtěch Filip řekl, že už nyní by se mělo jasně říci, že lidé budou o systému rozhodovat v referendu. Pro referendum se podle aktuální průzkumu vyslovilo 57 procent lidí. Základnu přitom stále odmítá 70 procent lidí. Obé plyne z v neděli zveřejněného průzkumu agentury STEM pro Českou televizi.
Pro referendum se vyslovil i Lubomír Zaorálek. Důvodem je podle něj příklon k jiné strategické koncepci, protože doposud se obrana řešila na evropské úrovni, nyní jde o vazby s USA. Zaútočil kvůli tomu na ODS, že ta takovouto změnu politiky před volbami neavizovala. Vondra mu namítl, že ve vládním programu je to opatrně naznačeno.
KDU-ČSL se nevyjádřila, protože její zástupkyně, ministryně obrany Vlasta Parkanová se diskuze nezúčasnila.
Kdo chce systém v USA
Liška zdůraznil, že ani v USA nemá projekt protiraketové obrany plnou podporu republikánů: "Mluvil jsem s republikány, kteří program kritizují, a s demokraty, kteří ho podporují." Dodal, že v současné době jsou partnerem ČR ti, kdo vybudování systému a základny podporují. Američtí politici si mu stěžovali, že mají nedostatek informací o systému, že možná v ČR máme více, neboť ministerstvo zahraničí je neinformuje.
Liška také vysvětlil, proč nóta přišla právě nyní. Za necelý měsíc začíná jednání o rozpočtu a úřad MDA, který má projekt protiraketové na starosti, chce mít v ruce něco pro jednání s Kongresem." Ten rozhodne o penězích na projekt.
Místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Lubomír Zaorálek navíc zmínil, kdo má zájem na budování základen - velké zbrojařské firmy: "Nejsem si jist, zda chci být partnerem společnost Haliburton, což je firma spojená s viceprezidentem Cheneyem, která vybudovala nejvíce základen v zahraničí."
ČSSD tvrdí, že nic nezačala
Ostrá diskuse se vedla o tom, kdo začal jednat s USA. Nesouhlasím, že sociální demokracie něco zahájila. Exministr Tvrdík, jak jsme se později dozvěděli, zahájil technické konzultace. Dvakrát upozornil americkou stranu, že nemá politický mandát něco slibovat nebo se k něčemu zavazovat. On tvrdil, že chápe, že jde o alianční systém.
To odmítá Alexandr Vondra: "Tvrdík to USA jako ministr nabídl. Kdybychom si dali práci, najdeme další prohlášení. Není pravda, že by se k tomu nevyjadřovaly legitimní orgány. Vláda v roce 2004 potvrdila, že v technických jednáních bude pokračovat."