"Ještě v sobotu jsme s panem Svobodou plánovali další práci na zahradě a dnes už není. Když mi zemřel vlastní otec, neprožíval jsem to jako teď. Měl jsem ho strašně rád. Vůbec se nad nikoho nepovyšoval, pořád byl pozitivně naladěn. Když byla nedávno kalamita, pomáhal mi odklízet sníh," vzpomíná Dimitrij, který se stal po Svobodově sebevraždě ostře střeženou osobou.

"V patách mi jsou stále novináři, jdou všude, kam se hnu. Vždyť se podívejte, jsou támhle za branou," ukazuje na vůz nedaleko vily s fotografem uvnitř.

K oranžové zdi vily přicházejí fanoušci v nepravidelných intervalech skoro celý den. Na chodník každý položí květiny a zapálenou svíčku. "Byl to příjemný člověk, jeho písničky se mi moc líbily. Jdu na pohřeb, ale maminka tam nemůže, tak jsem ji zavezl alespoň sem," uvedl osmačtyřicetiletý Luboš Čmelík z Příbrami.

"To se nemělo stát, ale asi musel řešit spoustu smutných věcí najednou a byl na všechno sám," soudí čtyřiasedmdesátiletá Alena Čmelíková.

Místní se na pohřeb nechystají

Někteří obyvatelé Jevan dali vile přívlastek prokletá. Nejdříve ji zahalil smutek, když zemřela na rakovinu skladatelova první žena Hana, později se zde Svoboda vyrovnával s odchodem dcery Klárky a nakonec si vzal život sám. "Pořád tomu nevěřím. Strašně jsem ho obdivoval. Byl asi vyčerpaný. Jeho ženě ale důvěřuji," říká dvaatřicetiletý Tomáš Hůrka, jenž hraje například v muzikálu Excalibur a se slavným hudebníkem se několikrát potkal v divadle.

"Viděla jsem ho jednou v Říčanech u bankomatu. Hned si se mnou začal povídat, jako bychom se znali roky. Byl to úžasný člověk," vyznává se šestadvacetiletá Jana Baráková. Pracuje v sousedních Říčanech jako vedoucí pobočky společnosti zabývající se čistěním kanalizací. Sem přijela uctít památku hudebního mistra.

Obec Jevany s necelými pěti sty obyvateli, kde bydlí mnoho dalších celebrit, má už nicméně mediálního zájmu po krk. Žádná oficiální pietní akce se zde prý neplánuje. "Už raději nic neříkáme, není to příjemné. Neslyšela jsem, že by se někdo chystal na pohřeb. Místní babičky se na to nejspíš podívají v televizi," vysvětluje pokladní v potravinách.

"Když se prásknul, tak se prásknul. Nejspíš k tomu měl důvod. Neštěstí chodí po lidech, ať je někdo bohatej nebo chudej. Lidí, co skákají z mostu kvůli různým věcem, jsou spousty. Už ho ale nechme na pokoji," podotýká jeden důchodce v hostinci Na statku. Sem si prý skladatel Svoboda často zašel s rodinou na jídlo.

Většina místních však mlčí úplně. Část lidí, kteří dovezou kytičku před Svobodovu jevanskou vilu, se staví v nedalekém muzeu zpěváka Karla Gotta zvaném Gottland. I zde mají pietní místo se vzpomínkou na skladatele, jenž Gottovi složil několik úspěšných hitů. Na klavíru stojí obraz Karla Svobody s černou páskou v jednom z rohů.

"Ten obrázek namaloval Gott, dal ho Karlu Svobodovi k padesátinám a on jej při založení Gottlandu slavnostně propůjčil zpět muzeu. Jsme z té události všichni smutní," dodává zdejší průvodce, čtyřiašedesátiletý Jan Papež a ukazuje salónek, kde se trojice ceněných umělců - Svoboda, Gott, Štaidl - scházela.