Podle premiéra bude radarová základna USA pro Českou republiku přínosem a on sám bude její umístění v ČR podporovat. Jednání budou podle něj trvat několik měsíců. Pokud budou úspěšná a pokud česká strana záměr schválí, mohl by radar na českém území začít fungovat v roce 2011, odhadl předseda vlády.

O žádosti USA byli ještě v pátek večer informováni prezident republiky Václav Klaus, předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a také šéf soc. dem. Jiří Paroubek.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová připustila, že umístění radaru v Česku je pro občany citlivá záležitost. Soudí však, že by se americká nabídka neměla posuzovat na základě nějaké ideologie, ale podle toho, zda radar zvýší bezpečnost země. "O nabídce bychom měli vážně a odpovědně uvažovat," uvedla ministryně.

Topolánek nechce referendum

Topolánek uvedl, že radar by bezpečnost země i spojenců zvýšil. Je přesvědčen o tom, že jeho stavba by mohla ekonomicky prospět regionu, v němž se bude nacházet, a také české vědě a výzkumu. Topolánek nepředpokládá, že by se k věci měli vyjádřit lidé v referendu.

ČSSD by mohla radary akceptovat

Sociální demokraté by za určitých okolností mohli akceptovat umístění radarové části protiraketové základny v České republice. Novinářům to v sobotu řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Schválení výstavby základny by se podle něj mohlo obejít i bez referenda. Paroubek ale zároveň upozornil na to, že je s tímto názorem v ČSSD zatím v menšině.

Vznik základny podporují ODS a KDU-ČSL. Komunisté jsou ostře proti. Zelení chtějí, aby zařízení bylo součástí obranného systému NATO.

Podle Paroubka bude postoj sociálních demokratů záležet na parametrech a velikosti základny. "Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem," řekl.

Sociální demokraté by podle Paroubka mohli slevit i ze svého požadavku, aby o základně lidé rozhodovali v referendu. "Pokud to bude nějaké menší zařízení, tak si myslím, že hlasovat o tom formou referenda by bylo jako jít s kanonem na vrabce," řekl. Dodal, že o parametrech základny bude ČSSD jednat s velvyslancem USA v Česku.

Kde bude druhá část základny?

Základnu by mělo obsluhovat nejvýše 200 odborníků - civilistů i vojáků. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka prohlásil, že radar by mohl být v Jincích na Příbramsku či v Libavé na Olomoucku. Měl by být mimo obydlenou oblast. Topolánek řekl, že stanice nebude mít na obyvatele okolních obcí žádné negativní dopady.

V souvislosti se záměrem USA vybudovat protiraketovou základnu v Evropě se kromě Česka mluvilo také o Polsku, kde by podle dřívějších informací mohla být umístěna asi desítka obranných střel. Polsko zatím neoznámilo, zda se na ně už Washington obrátil.

Topolánek a další politici se dnes vyhnuli odpovědi na otázku, zda druhá část základny má být skutečně v Polsku. Topolánek nicméně řekl, že bude vést konzultace se svým polským kolegou Jaroslawem Kaczynským.

O zapojení Česka do takzvaného protiraketového deštníku se debatuje již několik let. Už v roce 2002 o tom jednal v USA tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD).

Postoj české veřejnosti k základně není úplně jednoznačný. Například petice, které zařízení odmítají, podepsalo do loňského září na 40 000 lidí.

Protiraketový radar v ČR by mělo obsluhovat maximálně 200 osob   
  • O možném umístění části amerického protiraketového deštníku na českém území se spekulovalo již několik let. Na intenzitě nabyla diskuse loni v květnu, kdy deník International Herald Tribune zveřejnil s odvoláním na americké představitele informaci, že USA jednají o výstavbě základny s představiteli Polska a ČR.
  • Premiér Mirek Topolánek (ODS) dnes oznámil, že Američané chtějí na českém území vybudovat pouze radarovou část základny.
  • Už v létě 2006 si američtí experti prohlédli tři lokality na území ČR, které pro případné vybudování základny vytypovalo české ministerstvo obrany. Šlo o vojenské prostory Boletice, Libavá a Jince.
  • O tom, ve které zemi mají být umístěny rakety, zatím rozhodnuto není, nejčastěji se mluví o Polsku.
  • S umístěním protiraketové základny přitom podle průzkumu veřejného mínění z loňského podzimu souhlasí jen zhruba pětina obyvatel, radarovou stanici by ale podpořilo o něco více než 50 procent respondentů.
  • Podle dříve zveřejněných informací by obsluha celého komplexu neměla vyžadovat více než 450 osob. Rozloha základny by činila asi 350 hektarů. Pro obsluhu základy se dvěma radary, která by byla menší, a jež by mohla podle Topolánka začít fungovat v roce 2011, ale postačí 100 až 200 vojáků, techniků a civilních pracovníků.
  • Úkolem radarové stanice v obranném systému je zachytit start mezikontinentálních raket a poskytnout data k výpočtu předpokládané dráhy těchto střel, s jejichž pomocí by byly zaměřeny "antirakety".
  • Na druhé základně ve střední Evropě by pak mělo být podle veřejně dostupných zdrojů v podzemních silech umístěno deset střel, takzvaných interceptorů. Nenesly by žádné výbušniny a nepřátelské rakety by ničily pouze kinetickou energií, tedy nárazem.

Čtěte také:
Zaorálek: Vláda tají poslancům informace o jednáních s USA
KSČM ve Sněmovně neuspěla s referendem o základně
O raketové základně v ČR se rozhodne tuto zimu
Topolánek: Protiraketová základna v ČR asi nebude
Téměř dvě třetiny Čechů nesouhlasí se základnou
Paroubek vzkázal USA, že ČSSD nechce základnu