Naopak na třetinu vzrostl počet těch, kteří nemají žádný názor. V minulých letech šlo vždy o méně než 30 procent lidí. Celkem 13 procent lidí se pak domnívá, že takzvané Benešovy dekrety by měly být zrušeny. Jejich zrušení dříve schvalovalo pouze pět až osm procent dotázaných.

Takzvané Benešovy dekrety vedly v ČSR po druhé světové válce mimo jiné k zabavení majetku většiny německy mluvícího obyvatelstva, o jehož odsunu z tehdejšího Československa i z dalších zemí rozhodli vítězní spojenci v Postupimi.

Podle kritiků jsou dekrety nepřijatelné, protože jejich uplatnění na Němce a Maďary v ČSR vycházelo z principu kolektivní viny, bez ohledu na individuální provinění v době okupace. Česká strana ale chápání dekretů jako kolektivní odplaty odmítá. Z odsunu a vyvlastnění byli totiž vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.

Polovina je za odsun sudetských Němců

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak 32 procent lidí jej pokládá za nespravedlivý. Oproti předchozímu šetření v roce 2005 nastaly v této otázce podle CVVM jen mírné změny: o čtyři procenta lidí méně hodnotí odsun jako spravedlivý, o pět procentních bodů narostl podíl těch, kteří vnímají odsun jako nespravedlivý.

Více než polovina lidí se také domnívá, že takzvané Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy Česka s Německem. Stejný názor zastává čtvrtina dotázaných, pokud jde o vztahy s Rakouskem.

Názory na platnost takzvaných Benešových dekretů (údaje v procentech):
  02/03 04/06 05/02 06/12
měly by platit i nadále 67 67 64 53
měly by být zrušeny 5 8 7 13
neví 28 26 29 34
Zdroj: CVVM