Let, na jehož palubě byli i náměstek ministra obrany Martin Barták a náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka, musel být po delším vyčkávání nakonec kvůli špatným povětrnostním podmínkám nad Kábulem odkloněn na asi 50 kilometrů vzdálenou americkou základnu Bagrám.

Program české delegace, včetně slavnostního nástupu jednotky, který se měl konat před polednem místního času (kolem osmé hodiny ranní u nás), se tak zpozdí nebo bude zcela zrušen.

Minulý týden do afghánské metropole odletělo z Prahy 47 vojáků, hlavně důstojníků, mezi nimiž jsou odborníci na řízení letového provozu, letecké informační služby, bezpečnosti letů, logistiky. Na letišti působilo již 20 českých pyrotechniků a meteorologů. Velitelem české jednotky i celého kontingentu NATO na letišti se stal plukovník Bohuslav Dvořák. "Velet bude 500 vojákům z 20 zemí NATO," řekl Právu Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.

Velitelství NATO v Kábulu má na starosti provoz letiště nejen pro vojenská, ale i civilní letadla. V severoafghánské provincii Badachšán na základně blízko města Fajzábádu nyní působí ještě 82 českých vojáků jako ostraha rekonstrukčních týmů.

Česko vyšle do Afghánistánu další vojáky

Prezident Václav Klaus ve středu na summitu NATO v lotyšské Rize slíbil, že Česko posílí v příštím roce svoji misi v Afghánistánu na 225 lidí. Jejich mandát již schválila vláda a Senát, vyjádřit se ještě musí poslanci. Pokud misi posvětí, kromě 70 vojáků v Kábulu, 110 příslušníků ve Fajzábádu by do Afghánistánu mělo dorazit deset chemiků a 35 českých vojenských policistů, kteří by měli na jihu země, kde probíhají nejtvrdší boje s Tálibánem, hlídat britské velení.

Ministerstvo obrany, jak o tom včera informovalo Právo, počítá také s tím, že v Kábulu by mohla celý příští rok sloužit 6. polní nemocnice. Do hornaté země by tedy navíc odjelo 80 vojenských lékařů a zdravotnického personálu.