Hlavní obsah

Záškrt může být opět globální hrozbou, varují vědci

Novinky, das

Vědci analyzovali 512 bakterií, které způsobují záškrt, a podle jejich zjištění má infekce velký potenciál se měnit. Hrozí tedy, že očkování přestane být účinné, navíc celá řada těchto bakterií bude rezistentní vůči antibiotikům. Celosvětově se přitom počet nemocných se záškrtem neustále zvyšuje. A situace se může i kvůli pandemii koronaviru významně zhoršit.

Foto: Profimedia.cz

Záškrt je vysoce nakažlivé onemocnění, které postihuje sliznice nosu, krku a občas i pokožku.

Článek

Záškrt je vysoce nakažlivé onemocnění, které postihuje sliznice nosu, krku a občas i pokožku. Způsobuje ho toxin, který produkuje bakterie C. diphtheriae. Šíří se přitom kapénkami, a tedy kašlem, kýcháním či přímým kontaktem. Lze jej také získat sdílením předmětů např. hrníčky, příbory, oblečením nebo ložním prádlem s infikovanou osobou.

V Evropě je většina dětí proti záškrtu očkována, v jiných částech světa se ale stále vyskytují sporadická ohniska. V posledních letech přitom dochází k neustálému nárůstu počtu nemocných. Podle vědců přitom v současné době hrozí, že případů bude ještě více přibývat, a to i z důvodu rostoucího počtu odpůrců jakéhokoliv očkování a pak i kvůli odkladům očkování v důsledku pandemie koronaviru.

S rostoucím počtem případů se ale záškrt může vrátit ve své plné síle, a to především kvůli rezistenci vůči celé řadě antibiotik a také neúčinnosti současné vakcíny.

Téměř vymýcené infekční choroby se vracejí. Není radno je podceňovat

Děti

Vědci sekvenovali genomy 61 bakterií izolovaných od nemocných a kombinovali je s veřejně dostupnými daty 411 dalších variant C. diphtheriae, aby zmapovali, jak spolu různá ohniska souvisí a tedy, jak se záškrt v populaci šíří.

Jejich analýza přitom odhalila shluk geneticky podobných bakterií C. diphtheriae z různých kontinentů, a to zejména Asie a Evropy, což ukazuje na migraci bakterií s lidskou populací minimálně během posledního století. Genomová data také odhalila, že bakterie obsahují geny, které jim propůjčují antimikrobiální rezistenci a toxinovou variabilitu.

Jedná se o tzv. gen toxu, kterého vědci nalezli 18 variant, přičemž některé varianty měly potenciál měnit strukturu toxinu.

„Vakcína proti záškrtu je navržena tak, aby toxin neutralizovala, ale genetické varianty, které mění strukturu toxinu, mohou způsobit, že to u nich vakcína nemusí dokázat a hrozí tak, že bude neúčinná,” vysvětluje pro Daily Mail jeden z autorů analýzy Gordon Dougan z University of Cambridge.

Matka odmítá kontakt dcery s otcem. Bojí se, že ji nechá očkovat

Zdraví

Z pohledu antibakteriální rezistence se za poslední desetiletí velmi významně zvýšil počet genů, které mohou za rezistenci vůči antibiotikům, a to dokonce i takových, které se při léčbě záškrtu ani klinicky nepoužívají.

„Samozřejmě to může to být dáno i tím, že jsou lidé vystaveni velkému množství antibiotik i kvůli dalším nemocem. O to důležitější je tuto skutečnost i nadále zkoumat a hodnotit,” dodává vědec Robert Will.

Příznaky záškrtu se objevují 2-5 dní od nakažení
šedobílý povlak na zadní straně krku
vysoká teplota (horečka) 38 °C nebo vyšší
bolest v krku
bolest hlavy
zduřelé uzliny na krku
potíže s dýcháním a polykáním
Příznaky zasažené pokožky
hnisavé puchýře na nohou, chodidlech a rukou
velké vředy, které obklopuje červená kůže

U záškrtu je velmi důležitá včasná léčba, jedině tak lze předejít závažným komplikacím v podobě potíží se srdcem a dýchacím ústrojím.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám