Hlavní obsah

Z malého problému drama. Začalo to zánětem lokte, pokračovalo těžkou sepsí a bojem o život

Novinky, Dana Sokolová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vše začalo celkem nevinně, když pětasedmdesátiletý Karel Šlapetyz onemocněl zánětem lokte, který se nedařilo léčit. O to větší šok pro všechny bylo, když se záhy z banálního onemocnění stal boj o život. Zánět se totiž rozšířil do celého těla.

Foto: archív Karla Šlapetyze

Karel Šlapetyz dnes s vděkem vzpomíná na péči v nemocnici v Jihlavě a následně i v Lázních Jáchymov.

Článek

Přesná diagnóza tehdy zněla purulentní artritida intervertebrálních kloubů. Pod tímto názvem se přitom skrývá zánět celého těla i krve. „Měl jsem nefunkční ledviny, plíce a velkou sepsi kolem páteře,” svěřil se Novinkám pan Karel Šlapetyz.

Na začátku sepse ležel na infekční JIP. Následně po zhoršení stavu se o něj starali na jihlavském oddělení ARO. Tehdy mu lékaři nedávali moc šancí. Byl uveden do umělého spánku a přestože lékaři dělali, co mohli, neměli vůbec jistotu, že se ještě probudí.

„Já jsem samý neduh, ale asi mám hodně pečlivě pracující anděly,“ říká dnes s nadhledem pan Karel, který si podle svých slov prošel během záchrany jeho života asi vším možným. Když se tehdy poprvé probudil z umělého spánku, koukalo z něj bezpočet hadiček a jak mu následně řekly sestřičky, neměl jediný otvor z těla volný.

Kvůli sepsi mohla přijít o nohu. Vše začalo puchýřem z nových bot

Zdraví

Po zlepšení stavu byl převezen na interní JIP a následně pak na ortopedii. Ve finále se doléčoval a následně i rehabilitoval pod dohledem neurologů.

Kromě personálu intenzivní péče mu tehdy nejvíce pomohl tehdejší primář jihlavské ortopedie, pan doktor Tomáš Lena, který mu správně stanovil diagnózu a následně i léčbu.

Přes veškerou péči lékařů a následně i rehabilitačních pracovníků u něj ale nadále přetrvávaly velké bolesti. Dobře na tom nebyl ani s hybností.

Zprvu byl odkázán na vozík, po něm na berle, proto sám svého ošetřujícího lékaře na ortopedii požádal o lázně. Ten mu je ale ještě předepsat nemohl, protože léčba sepse u páteře nebyla provedena operativním řezem. Vzhledem k medikamentózní a široké léčbě mohl lázně nakonec doporučit neurolog a na základě toho je napsal praktický lékař.

Radonové koupele pomohly s bolestí

Do lázní v Jáchymově pak odjel okamžitě poté, co byly po covidové přestávce znovu otevřeny. Kvůli přetrvávajícím bolestem na ně v podstatě čekal jako na smilování.

A dnes je za to velmi rád, protože zde našel skutečně velkou úlevu. Od začátku se zde cítil i velmi bezpečně, protože v lázních byla dodržována velmi přísná bezpečnostní pravidla.

V jáchymovských lázních mu ze všeho nejvíce pomohly radonové koupele, které u něj nastartovaly proces samoléčení a zbavení se bolestí. Další procedury včetně nejrůznějších tlakových masáží a cvičení mu pak pomohly s hybností.

Život po mrtvici

Zdraví

V lázních se také seznámil s hůlkami na nordic walking, které mu pomáhají s odlehčením kyčlí při chůzi - při chůzi do kopce a do schodů mu pomáhají v opoře a také v balanci, aby tělo nebylo zatěžováno jednostranně. Spolu s nimi používá i bederní pás, který fixuje záda.

Přestože ho dnes bolesti již v takovém rozsahu netrápí, ví, že pobyt v lázních si bude muset pro obnovení a prodloužení účinku zopakovat. Účinky radonových koupelí prvotně vydrží osm až deset měsíců po jejich skončení.

Reklama

Související články

Bechtěrevova nemoc? Bolest, která neustává

Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je zánětlivé autoimunitní chronické revmatické onemocnění postihující páteř a křížovo-kyčelní skloubení....

Výběr článků

Načítám