V osmnácti začala mít problémy se srdcem. Po druhém těhotenství jí začalo selhávat

Lucie v 18 letech začala trpět poruchami srdečního rytmu zvanými arytmie. Podstoupila dva zákroky, díky kterým obtíže na čas ustaly. Vrátily se jí ve 25 letech, kdy poprvé otěhotněla. „Podle lékaře však nebyly vážné, nasadil mi léky a celé těhotenství i porod proběhly bez problémů,“ vzpomíná Lucie. Po porodu léky vysadila.

Když po čtyřech letech otěhotněla podruhé, obtíže se vrátily, a tentokrát výrazněji. „Začala jsem znovu brát léky, ale v pátém měsíci těhotenství se můj stav výrazně zhoršil. Když mě lékař ubezpečil, že to souvisí s těhotenstvím, a jakmile porodím, vše bude zase dobré, řekla jsem si, že to budu muset do porodu vydržet,“ popisuje.

Těžkosti se ale stupňovaly. Problémy jí činilo vyjít schody do druhého patra a ke konci těhotenství už nebyla kvůli dušnosti schopna spát vleže. „Po několika schodech jsem se cítila, jako bych vyšlapala do nejvyššího patra mrakodrapu, a když jsem si lehla, nemohla jsem popadnout dech, takže jsem spala vsedě. Téměř jsem se nevyspala, což ještě prohlubovalo únavu.“

Po porodu si vyžádala konzultaci u kardiologa. Ten zjistil, že má městnavé srdeční selhání a její srdce pracuje pouze na 15 procent. Nikdo nechápal, jak mohla zvládnout porod. „Okamžitě mě odvezli na jednotku intenzivní péče a nasadili léky,“ pokračuje Lucie, která byla samozřejmě v šoku. „Navíc jsem nemohla být s dcerkou, přivezli mi ji jen jednou za den. Bylo to pro mě psychicky velmi náročné,“ smutní ještě teď.

Po propuštění začala docházet do kardiologické ambulance v Ostravě, kde jí doporučili vyšetření ve specializované klinice srdečního selhání ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Ta se stará i o pacienty, kteří potřebují transplantaci srdce. A není vyloučeno, že se to v budoucnu bude týkat i Lucie. Lékaři z testu zjistili, že má nízkou hladinu zásobního železa, a tak jí podali infuzi, aby ho doplnila. Kromě toho kombinovali léky na srdeční selhání, aby pro ni dosáhli ideální varianty.

„Infuze mě překvapila. Hned druhý den jsem se cítila úplně jinak. Vůbec jsem nebyla unavená, bylo to, jako bych vypila několik energetických nápojů. Povzbudilo mě to i psychicky, najednou jsem měla pocit, že to půjde,“ usmívá se.

Lucie si užívá mateřskou dovolenou se synem a dcerou. Velkou oporou je jí přítel a také rodiče a tchyně. Kvůli nemoci je v invalidním důchodu 1. stupně, ale doufá, že po mateřské bude moci pracovat alespoň na částečný úvazek. „Ráda bych se vrátila k práci v obchodě, kde jsem v kontaktu s lidmi, což mě baví. Teď na to zatím moc nemyslím, jsem hlavně ráda, že se cítím dobře,“ hlásí.

„Farmakologická léčba srdečního selhání se opírá o celou řadu preparátů, které mohou významně zlepšit stav nemocných. V některých případech, a nejsou to zdaleka ojedinělé situace, může být nitrožilní podání železa třešničkou na dortu, která stav nemocného posune k lepšímu; tak jako tomu bylo v tomto případě,“ konstatuje Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.