Hlavní obsah

Technický pokrok ohrožuje život pastevců sobů

2. 1. 2004, 9:16 – STOCKHOLM
Novinky, Korzo

Práce pastevců sobů je fyzicky nesmírně náročná, špatně placená a především riskantní. Podle počtu pracovních úrazů, nejednou končících smrtí, je práce pastevce třikrát nebezpečnější než práce stavebního dělníka. K tomuto poznání došli švédští statistici.

Foto: Techmania Science Center

Workshop byl vytvořen v rámci projektu Engineer, jehož cílem je vyvinout deset výukových modulů inspirovaných inženýrskými postupy.

Článek

Paradoxně je na vině technický pokrok. Samové, známější pod jménem Laponci, domorodí obyvatelé arktických oblastí Švédska, kteří se chovu sobů od věků věnují, byli původně kočovníci. Žili tradičním způsobem, v těsném sepětí s přírodou i svými zvířaty. Počet kusů ve stádě vypovídal o majetkových poměrech majitele stejně přesně jako bankovní výpis.

Konec kočování v Laponsku

Pokrok se však nevyhnul ani drsnému severu, a tak se během druhé poloviny 20. století stal kočovný způsob života prakticky nemožným. Laponci byli nuceni se usadit. Spolu s mnohými problémy života v osadách se největší obtíží stalo nahromadění početných stád sobů, které nebylo možno obhospodařovat tradičním způsobem.

Znovu zasáhl pokrok. Saně vystřídaly terénní automobily, motocykly, sněžné skútry a někdy i helikoptéry. Použití moderních dopravních prostředků je však v některých oblastech minimálně diskutabilní, každopádně však velmi nebezpečné.

Starat se o nově vzniklá, zdánlivě nedohledná stáda, vyžaduje rychlé přesuny a znalost často nesmírně obtížného terénu, stejně jako povětrnostních podmínek.

Denní chléb pastevců, dnes většinou nájemných dělníků, kteří přišli na sever za prací, tak připomíná spíše drsnou rallye v těch nejobtížnějších podmínkách. Není tedy divu, že jakékoli selhání, ať lidí nebo techniky, mívá tragické konce.

Reklama

Související témata:

Výběr článků