Poruchy pánevního dna ovlivňují zdraví i psychiku

Pánevní dno se nachází na spodu pánve a tvoří ho několik vrstev svalů a vazů, které vypadají jako větší miska. Pro mnoho z nás je poměrně těžké si ho představit. Přitom ho mají ženy i muži a u obou pohlaví je důležité pro zdraví i spokojený sexuální život. Pro ženy je ale správná funkce těchto svalů klíčová. Stav pánevního dna má totiž vliv i na vnitřní orgány, držení těla a chůzi, ale také sebevědomí žen, emoce a schopnost vnímat vlastní hodnotu.

„Jeho hlavní funkcí je vytvářet podporu a držet ve správné poloze orgány pánve, jako jsou děloha, vaječníky, vejcovody, pochva, ale také močový měchýř nebo tlusté střevo,“ popisuje gyne-fyzioterapeutka Michaela Pospíšilová, lektorka kurzů V rytmu pánevního dna. Zároveň jsou jeho svaly napojené na hluboký stabilizační systém, a proto je důležité při jakémkoli pohybu. Má i funkci svěrací a sexuální. „Musí být nejen pevné a silné, ale také elastické a pružné jako trampolína,“ dodává.

Za největší omyl odborníci považují laický názor, že pánevní dno může být pouze oslabené, a proto je nutné ho jen posilovat. Jenže tak jednoduché to není. Tento svalový komplex se mnohdy nachází i v tzv. hypertonu, tedy nadměrném stažení, a v takové situaci potřebujeme pánevní dno hlavně uvolňovat a relaxovat.

Běžná je také kombinace, kdy jsou některé vrstvy stažené a okolní tkáň oslabená. Je tedy jasné, že obecná rada „posilujte pánevní dno“ může být k ničemu a každá žena potřebuje individuální řešení podle svých konkrétních obtíží.

Mezi jasné signály, že jsou svaly našeho pánevního dna ve velkém nepořádku, patří zmíněné úniky moči, ale také stolice. Nejčastěji při kašli, běhu, někdy i při sexu. Některé ženy si stěžují na bolest při intimním styku, nebo naopak na to, že necítí skoro nic. Častá je neschopnost dosáhnout orgasmu. Poruchy funkce pánevního dna mohou ale stát také za bolestmi hlavy a zad či diskomfortem při sportu, kdy některé cviky způsobují nepříjemné pocity. Bývají i příčinou neúspěšných snah o těhotenství.

Za velmi závažný stav způsobený nefunkčním pánevním dnem se považuje sestup pánevních orgánů, který je např. v případě výhřezu (prolapsu) dělohy nutné někdy řešit i operativně.

Naopak u žen, které trpí příliš staženými svaly pánevního dna, se to projevuje například hyperaktivitou močového měchýře, na záchod jdou i patnáctkrát denně (normální je asi 8× za den). Objevují se u nich silné bolesti při menstruaci nebo ovulaci a někdy také potíže s vyprazdňováním, protože nejsou schopné se uvolnit.

„Když má žena pocit, že její pánevní dno není zdravé, nebo dokonce řeší nějakou dysfunkci, měla by se obrátit na gynekologa a fyzioterapeutku, která se specializuje na oblast pánevního dna. Ta nejprve ženě pomůže pochopit, v jakém stavu její pánevní dno je, zda je oslabené, stažené nebo jde o kombinaci,“ říká gyne-fyzioterapeutka.

Následně se pacientky postupně učí, jak selektivně zapojovat jednotlivé svalové vrstvy pánevního dna, jak správně dýchat. Naučí se, ve kterých případech relaxovat a kdy posilovat. Podle svých individuálních potřeb a obtíží. „Někdy je dokonce nutné příliš stažené místo uvolnit intravaginálně.“

Pacientkám odbornice radí nezačínat bezhlavě cvičit podle videí či návodů na internetu. V současnosti se také opouštějí dříve hojně doporučované „vtahovací“, tzv. Keggelovy cviky. Ty totiž v některých případech na poruchy pánevního dna vůbec nezabírají a posilují hlavně svěrače, které však má většina z nás v pořádku. V případě staženého pánevního dna se pak mohou svaly zbytečně ještě více stahovat. Necvičte ani tzv. přes sílu, tím můžete svůj stav ještě zhoršit.

Za poruchami funkce pánevního dna stojí částečně náš sedavý způsob života. Málo se hýbeme, naše vnitřní orgány i nervy jsou utlačené a nedostatečně prokrvené. Dalším nepřítelem pánevního dna je stres a napětí. Neprospívá nošení těžkých břemen, ale ani naše vlastní nadváha.

Velkou zátěž představuje také období těhotenství a porodu, kdy děloha s plodem vytváří na svaly v pánvi enormní tlak. Při porodu může navíc dojít např. k nástřihu hráze, někdy je nutný porod pomocí kleští a ženy to odnesou nepěkným poporodním traumatem. Právě po porodu se ženy od gynekologa často dozvídají, že by měly se svým pánevním dnem něco dělat. Bohužel mnohdy až v okamžiku, kdy obtíže, jako například inkontinence, již nastaly.

Druhé období častých problémů a poruch pánevního dna souvisí s pokračujícím věkem, kdy u žen klesá množství hormonu estrogenu a také elasticita svalů a tkání, které postupně atrofují.

„Naprosto chápu, že ženy nemají čas. Jedeme na výkon, po práci máme na starosti domácnost, děti, chceme dělat kariéru. Pokud porody proběhly bez úhony, nic neřešíme. Mnohdy ani netušíme, kde přesně pánevní dno máme, a už vůbec ho neumíme aktivovat. Je to ale škoda, protože si sice dáváme spoustu práce s tím, abychom vyladily naše tváře, posilujeme bříška, stehna, ale pak se hrozně divíme, že jsme inkontinentní a bez orgasmu,“ varuje Míša Pospíšilová, která se problematice věnuje i na Instagramu.

Tvrdí, že nejpozději kolem 45. roku bychom se měly začít naší pánvi a svalům v ní preventivně věnovat.

V případě narušené funkce pánevního dna nejde jen o striktně medicínské téma. Řada gyne-fyzioterapeutů ho chápe jako mnohem komplexnější. Vnímají totiž nejen tělesnou rovinu a potřebu na míru ušitého souboru dýchání, relaxace a cvičení. Důležitá je pro zdravé pánevní dno také rovina emoční, která zahrnuje energii každé ženy, její vztah k sobě samotné, ale i k partnerovi. Takže vlastně celý její životní příběh.

„Setkávám se se ženami, které sice netrpí žádnou dysfunkcí pánevního dna, ale řeknou: Já ho ani necítím, vlastně nevím, kde je,“ uvádí fyzioterapeutka.

Příběhů, kdy se ženy od svého pánevního dna tzv. odstřihnou, je prý celá řada. Některé ženy např. zažily nevěru svého manžela, a i když se pokoušejí mu odpustit, nejsou schopné se uvolnit a zažívají bolesti při sexu. O jiné ženy jejich muži nejeví zájem, a ony potlačují to, že jsou plné života. Nebo matky po náročném porodu, které mají sice zdravé dítě, ale jsou inkontinentní, nedůvěřují si a nevědí, jak situaci řešit.

Tento stav popisuje terapeutka jako „odpojení“. Tehdy žena potřebuje začít své pánevní dno vnímat, naučit se, že má více vrstev, jak s ním pracovat, jak cvičit. Ať už z důvodů prevence, pro svůj skvělý pocit i kvůli zlepšení partnerského života.

Při problémech pánevního dna začínejte se sportem jen velmi pomalu, s odborníkem si nastavte cvičení na míru. Například při počáteční inkontinenci se vyhněte běhu, skokům na trampolínách i klasickým sklapovačkám. Ideální jsou jemné jógové pozice, kdy bude instruktorka o obtížích klientky informována, aby ji při cvicích pohlídala.

Celkově ale pohyb pánevnímu dnu rozhodně prospívá. Určitě si neuškodíme balančním cvičením na tzv. čočkách nebo bosu, chozením na stepperu, ale výborná je zejména pomalá i rychlejší přirozená chůze v terénu. V zimě zkuste třeba běžky.