Článek
Cvičení lékaři vždy doporučovali jako jeden z léčebných prostředků proti depresi. Dosud nebylo ale zcela jasné, jakým způsobem pohyb na lidský mozek vlastně působí.
Nejnovější výzkumy ukazují, že za to zodpovídá proužek tkáně v mozkové komoře zvaný hippocampus. Na tuto párovou součást mozku nacházející se v obou hemisférách působí i v současnosti používaná antidepresiva.
Vědecký tým Yaleovy univerzity provedl pokus, při kterém sledoval, jaké geny se aktivují v hippocampu při cvičení. Nejvýznamnějším se ukázal být gen s názvem VGF, který souvisí s růstovou látkou zodpovědnou za vývoj nervových buněk.
K odstranění deprese je nutné změnit strukturu buněk
Tento výsledek potvrzuje dřívější teorie, že k odstranění deprese nestačí ovlivňovat chemické prostředí, v němž se mozkové buňky nacházejí, jak to dělají současná antidepresiva, nýbrž je potřeba změnit strukturu těchto buněk a vztahy mezi nimi.
Růstovou látku, kterou určil jako rozhodující při vzniku euforie po cvičení, pak tým z Yaleu vyvinul synteticky a vyzkoušel ji na laboratorních myších. Myši po podání látky vykazovaly podobné změny jako lidé po užívání antidepresiv.
Vědci z Yaleovy univerzity doufají, že lék proti depresi založený na VGF by mohl být efektivnější než současná antidepresiva.
