Kamarádky na život a na smrt. Lenka potřebovala novou ledvinu, Hana se stala dárcem

„Člověk to nebere jako samozřejmost, bere to jako obrovský dar, který se nedá ničím vyvážit,“ svěřila se Novinkám paní Lenka.

„V okamžiku, kdy nám Hana řekla svou nabídku, že se stane mým dárcem ledviny, neubránila jsem se slzám,” dodala se slzami v očích paní Lenka, která za pár dní oslaví sedmdesáté narozeniny.

Sama přitom dlouho netušila, že takový dar bude potřebovat. U nemocí ledvin je totiž typické, že jsou dlouho bez příznaků, a když už se projeví, jediným řešením bývá dialýza a případná transplantace.

Na problémy s ledvinami paní Lenka přitom přišla až před sedmi lety, v roce 2014, když po přestěhování do Pardubic přecházela k novému praktickému lékaři. Ten jí při vstupní prohlídce zjistil vysokou hladinu kreatininu. Ta poukazuje na problémy s ledvinami. Na nefrologii pak zjistili poškození ledvin z důvodu vysokého krevního tlaku.

Že má vysoký krevní tlak, Lenka do té doby ani netušila. „Cítila jsem se zdravá a fit, proto jsem neměla ani potřebu chodit k lékaři, což dnes považuji za chybu,“ hodnotí dnes.

Následovala léčba v podobě snižování krevního tlaku, stav ledvin se nicméně zhoršoval nadále. „Na podzim roku 2018 se už začalo hovořit o tom, že mě musí připravit na dialýzu,” dodala.

S tím se s manželem nechtěli smířit. Hledali různé možnosti a transplantace od živého dárce se jevila jako nejvhodnější. Přes internet si nakonec našli kontakt na Kliniku nefrologie v pražském IKEMu.

„Manžel tam zavolal a měli jsme velké štěstí, protože paní doktorka manžela vyslechla a řekla, ať jim pošle moje lékařské zprávy. Za dva dny se ozvala a řekla, že by pro mě transplantace mohla být vhodná,” popsala.

První vyšetření na klinice začala v lednu 2019, nicméně se postupně ukázalo, že manžel jako zvažovaný dárce vhodný není. V tu chvíli už však měli jiného náhradníka.

„Seděly jsme v křeslech vedle sebe a já jsem řekla: 'Lenko, pokud to s Pavlem (manželem) nedopadne, tak já ti ledvinu dám´,” uvedla její kamarádka Hana.

Ta podle svých slov ani na chvíli nezaváhala, přišlo jí to zcela přirozené, že svou ledvinu kamarádce daruje.

Z darování neměla strach a ujišťování od lékařů nepotřebovala. Sama dlouhé roky pracovala v nemocnici a věděla, že plnohodnotný život lze žít i s jednou ledvinou.

„Viděla jsem lidi, když ještě nebyly vyšetřovací metody jako ultrazvuk nebo CT, kteří běžně fungovali do padesáti let a nevěděli, že mají jen jednu ledvinu, nebo že mají zdvojenou ledvinu,“ dodala Hana.

Když se potvrdilo, že její kamarádka je vhodná k dárcovství, rozběhly se přípravy na samotnou transplantaci. K té došlo na přelomu června a července předminulého roku.

„Přijali mě v pondělí, v úterý jsem šla na sál a ve čtvrtek mě pustili. Před propuštěním mi přišli poděkovat pan docent Jiří Froněk z Kliniky transplantační chirurgie i sestřička, která nás celou dobu připravovala a organizovala všechny návštěvy. Darovali mi také odlitek mojí ledviny, který byl vytvořený při CT vyšetření v IKEMu,“ popsala Hana.

Po transplantaci se zdravotní stav Lenky velmi rychle zlepšoval. „Před transplantací jsem byla unavená, dušná, při procházkách jsem si musela dělat časté přestávky, nevyšla jsem ani do patra. Dnes zvládnu i dlouhé procházky na deset, čtrnáct kilometrů. Kdybych chodila na dialýzu, můj život by byl o něčem úplně jiném,” dodala Lenka.

„Ledviny darované od žijícího dárce fungují déle, protože jsou kvalitnější než ledviny odebrané od zemřelého dárce. Přesto je častější scénář využití ledviny od zemřelého dárce. Z celkového počtu 272 transplantací, které jsme v IKEM provedli v roce 2020, byla ledvina od žijícího dárce transplantována pouze 25 pacientům. Je tedy skvělé, když se mezi blízkými pacienta, který potřebuje transplantaci, najde vhodný dárce, a rozhodne se pro tento dar života,” vysvětlil Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře IKEM.

Případ Lenky ukazuje na to, že onemocnění ledvin často probíhá skrytě a projevovat se začne, až když je pozdě. Včasný záchyt onemocnění dokáže zajistit jen laboratorní vyšetření moči, které probíhá v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře každé dva roky.

Mezi hlavní rizikové faktory patří u nemoci ledvin kromě vysokého krevního tlaku také například nezdravá strava, kouření, nadměrné užívání léků proti bolesti nebo časté přecházení infekčních onemocnění, jako je chřipka či angína.

Ne každý má navíc v případě onemocnění takové štěstí v podobě obětavé kamarádky. V Česku podle statistik každý rok podstoupí dialýzu na 11 tisíc pacientů, z toho 7 tisíc se musí léčit dlouhodobě.

V loňském roce bylo u nás provedeno 443 transplantací ledvin, dalších 431 pacientů je registrováno na čekací listině pro transplantaci. Transplantovat ledvinu od živého dárce, která je kvalitnější, je možné jen u zlomku z nich.

Podle lékařů za to může i nízká informovanost o této možnosti a také o kvalitě života dárce po odběru orgánu, která je v drtivé většině stejná jako před transplantací.