Jako by ji zevnitř něco žralo. Byl to mnohočetný myelom

Objevily se i další signály, že něco není v pořádku: vyrážka a silné krvácení z nosu. Do ordinace však Romanu přivedla až vstupní lékařská prohlídka v novém zaměstnání. Následovalo vyšetření krve.

„Zanedlouho zazvonil telefon. Na druhé straně se ozval nekompromisní hlas: ‚Okamžitě musíte do nemocnice, jste v ohrožení života,‘“ vzpomíná žena. Z krevního vyšetření lékaři zjistili selhání ledvin, ale na to, co je způsobilo, přišli až po další dlouhé sérii testů. Konečná diagnóza zněla mnohočetný myelom, nádorové onemocnění krve.

„Ačkoliv o existenci této choroby mnoho lidí neví, jde o druhou nejčastější nádorovou poruchu krvetvorby u nás. Počet případů setrvale roste,“ uvedl hematolog Petr Pavlíček. Ročně je diagnostikováno přibližně 550 nových případů, v současné době se v Česku s tímto onemocněním léčí kolem 4300 pacientů.

Jak upozorňuje hematoonkolog z ostravské Fakultní nemocnice Roman Hájek, příběh Romany ukazuje, že mnohočetný myelom není jen nemocí seniorů, ačkoliv nejčastěji postihuje lidi kolem 65 let.

„Typický pacient s mnohočetným myelomem má už vyšší věk, výjimkou ale bohužel nejsou ani výrazně mladší pacienti,“ uvedl Hájek. Příznaky nebezpečné nemoci podle něj lidé často podceňují nebo přehlížejí a je pak na lékařích, aby je dokázali včas identifikovat. „Klíčovou roli hrají praktici, kteří mohou odhalit projevy nemoci již v raném stadiu,“ uvedl Hájek. „V některých případech nemoc probíhá zpočátku nenápadně, takže ji odhalí až krevní testy,“ doplnil Pavlíček.

To dokládá zkušenost dvaapadesátiletého Jana, kterému v krvi lékaři odhalili mnohočetný myelom zcela náhodou, při darování krevní plazmy. Do té doby se aktivní sportovec, který denně najezdil na kole dvacet kilometrů, cítil naprosto zdravý.

Když se ale nemoc ukáže, zpočátku se projevuje podobně jako řada méně závažných onemocnění. „Mezi typické příznaky patří únava, dušnost, slabost, porucha funkce ledvin nebo bolesti kostí,“ uvedl Pavlíček.

Mnohočetný myelom je poměrně agresivní onemocnění, bez léčení je průměrná doba přežití tři až čtyři roky. Díky dostupné léčbě se však už dnes mnoho pacientů dostane do dlouhodobé remise. Romaně se zatím daří nad nemocí vítězit: úspěšně podstoupila tandemovou transplantaci kmenových buněk, od dárce získala novou ledvinu, cvičí pilates. „Svou nemoc musím brát jako součást sebe samé. Nechci se už trápit malichernostmi. A těším se z obyčejných věcí. Vždyť třeba i déšť může být krásný,“ uzavírá.

„Po úspěšné léčbě se mnozí pacienti mohou vrátit nejen do svého zaměstnání, ale leckdy i ke svým oblíbeným činnostem a zájmům. Někteří pacienti také zjišťují, že zkušenost se závažným onemocněním mění jejich pohled na mnoho aspektů života,“ míní Pavlíček.