Hlavní obsah

Jak zvládnout období jarních alergií

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pomalu, ale jistě začíná sezona jarních pylů a alergií. Tím, že máme za sebou poměrně mírnou zimu, příroda se probudila ze zimního spánku o téměř dva týdny dříve, a proto i někteří lidé začínají už nyní trpět alergickou rýmou a dalšími projevy pylových alergií.

Foto: Profimedia.cz

Alergiků v populaci přibývá

Článek

V České republice žije přes 2,5 milionu alergiků. Odhaduje se však, že reálné číslo je mnohem vyšší. Řada lidí totiž nemá alergii diagnostikovanou nebo se u nich onemocnění ještě neprojevilo naplno.

Pylové alergeny se do těla dostávají velmi snadno. „Alergie na ně se projeví většinou ihned, v řádu několika minut. Mezi příznaky patří senná rýma, záchvatovité kýchání, ucpaný nos nebo zánět spojivek. Výjimkou není ani svědění celého těla. Závažnějšími projevy jsou pak dýchací potíže,“ vysvětluje alergolog Martin Hospodka.

Přičemž každý pacient má často své charakteristické projevy alergie a svoji specifickou kombinaci alergenů, na které reaguje. Podle sezony kvetení je tak nucen každoročně respektovat vlastní pylový kalendář.

Nejlepší prevencí je omezit kontakt s alergeny, jenže pro některé lidi by to znamenalo zcela přestat chodit v určitém období ven.

Když na sluncem prohřátých stráních rozkvetou keře lísky, jejich pyl se rychle uvolní do ovzduší. „V únoru vykvetou kolem vodních toků olše a v druhé půlce března, nejpozději začátkem dubna, pak břízy. Tyto tři stromy jsou alergologicky nejvýznamnější dřeviny. Jejich pylová zrna navíc obsahují některé shodné části. A když je někdo alergický na břízu, reaguje často i na olše a lísky. Později na jaře rozkvetou topoly, javory, duby a jasany. Na ně však reakce alergiků nebývá už tak výrazná jako právě na břízu,“ popisuje alergolog a imunolog Radek Klubal z Medicínského centra Praha.

Stromy kvetou dřív, alergie nastupují

Domácí

Jenže rozkvetlými stromy trápení alergiků nekončí. Na začátku května začíná sezona travin, kterých jsou stovky druhů. Kvetou ještě během června a velké části července. Pylovou sezonu zakončí v srpnu a na podzim bylinky, kdy alergici zvýšeně reagují na pelyněk, jitrocel, šťovík, kopřivy nebo exotickou ambrozii.

Intenzita alergické reakce se odvíjí nejen od druhů rostlin, ale také od velikosti jednotlivých pylových zrn. Podle lékaře nereaguje většina alergiků tak silně na velká pylová zrna například smrku nebo borovice. Neprostoupí totiž do dýchacích cest a nemocného zatěžují méně než malá zrnka pylu jiných rostlin, která se tam naopak dostanou a mohou způsobit různě závažnou alergickou reakci.

Alergie se přitom u každého projevují trošku jinak. Zatímco někoho svědí jen oči, jiný má rýmu či kašel. U dalšího se na kůži objeví vyrážka nebo ekzém či astma. Část jedinců potrápí kombinace hned několika příznaků.

Léčení alergici většinou přesně vědí, jakým způsobem na pyl či jiný alergen reagují. Ovšem ty, kteří zatím netuší, že trpí alergií, může velmi překvapit, že se nemoc kromě typických příznaků často projevuje také jako nachlazení. Někdy se alergie mohou projevit i dušností.

Jak probíhá standardní léčba?

Když na jaře alergie zaútočí naplno, začnete kýchat a posmrkávat, je potřeba především dostat tělo do přirozeného stavu, dostatečně odpočívat, nepřepínat se při sportu, omezit stres a zamyslet se nad jídelníčkem. Při zhoršení stavu vyhledejte odborníka.

Alergici, kteří jsou sledováni u specialisty, mívají se svým lékařem domluvenou strategii, jak celé období pylových alergií zvládnou, a to včetně dostatku předepsaných léků.

Také ostatním se doporučuje koupit si při nepříjemných projevech volně prodejné přípravky proti alergiím, tzv. antihistaminika.

Dobré je i sledovat pylové zpravodajství na pylovasluzba.cz či proalergiky.cz.

S léky je dobré začínat ještě dřív, než se objeví dráždivé pyly. „Když o sobě někdo ví, že mívá alergii na břízu, vyplatí se začít brát antihistaminika třeba týden předtím, než stromy vykvetou, a pokračovat po celou dobu květu. Klidně měsíc. Tím zabráníme zhoršení alergie a zdravotního stavu. Po propuknutí silné reakce už tentýž lék nemusí zabrat a je nutné navštívit alergologa, který předepíše na zklidnění např. kortikoidy,“ popisuje odborník.

Těžkým alergikům, kteří se obávají nadcházející pylové sezony, pomohou protipylové fólie v oknech či kvalitní čistička vzduchu. Je dobré minimalizovat čas trávený v přírodě a po návratu z venku si vyprat šaty a osprchovat celé tělo včetně vlasů.

Pomoci může i homeopatie

Stejně jako u standardní léčby je i u homeopatie důležité začít s léčbou ještě před začátkem pylové sezony, aby byl organismus lépe připraven, včasné nasazení léčby zvyšuje její efekt. Nicméně začít lze s léčbou i v průběhu alergické reakce.

Samoléčba pomocí homeopatik je doporučována jen u lehčích a nekomplikovaných nosních a očních projevů. Pokud jsou projevy intenzivnější, je vždy zapotřebí potíže zkonzultovat s lékařem homeopatem, případně proškoleným lékárníkem.

Výhodou homeopatických léků je, že nemají žádné nežádoucí účinky a lze je doporučit dětem i těhotným ženám nebo kojícím maminkám. Lze je navíc i kombinovat s ostatními léky.

Základním lékem na alergie je Poumon Histamine 15C, který zmírňuje, až zcela zastavuje alergickou reakci. Dále pak homeopatické léky zaměřené na toleranci pylových alergenů – Pollens 15C a na alergickou rýmu Allium Cepa 9C a na oční obtíže lék ze světlíku lékařského Euphrasia officinalis 9C. O vhodném dávkováním a správnou kombinaci homeopatického léku se vždy raději poraďte se svým lékařem či lékárníkem proškoleným v homeopatii.

Co možná nevíte o alergiích

  • Zkřížení pylové alergie a reakce na některé potraviny znamená, že např. alergik na břízu může mít zároveň potíže při konzumaci kořenové zeleniny, jablek, vlašských a lískových ořechů. Obsahují totiž podobné složky jako pylové zrno břízy.
  • Déšť a alergie. Těsně před bouřkou bývá v ovzduší velké množství pylových zrn, což alergikům vadí. Zároveň však déšť některá pylová zrna namočí, ona nabobtnají, prasknou a do vzduchu se uvolní další malé částečky, které opět alergii zhorší.
  • Vyšetření, na co je pacient alergický, se provádí pomocí tzv. prick testu. Na pokožku předloktí nanese lékař kapku alergenu a pomocí jehly nepatrně naruší povrch kůže. Podle zarudnutí v místě vpichu rozhoduje o látkách či rostlinách, které alergii způsobují.
  • Pakliže není možné se působení alergenu vyhnout a předepsaná medikace není účinná, zvažují lékaři tzv. imunomodulaci. Při ní se dlouhodobě organismus vystavuje malým dávkám alergenu. Cílem je formovat imunitní systém, aby při kontaktu s alergenem nevyvolával alergickou reakci. Úspěšnost této léčby je cca 40 %.

Účinný sprej na alergie jen na předpis

Domácí

Prokletí alergie aneb Když život ovládnou omezení nebo zdravotní potíže

Styl

Reklama

Související témata:
Senná rýma

Výběr článků

Načítám