Co umějí chytří strážci kondice

Měří kroky, puls, tělesný tuk, metabolismus, kondici srdce, dokonce i kvalitní spánek a řadu dalších hodnot. Prostě toho slibují hodně. Tolik, že často ani nevíme, k čemu údaje jsou. Otázkou také je, jestli se na ně můžeme spolehnout.

Kouzlo chytrých náramků, hodinek či vah, jež jsou propojené s aplikacemi v mobilech, spočívá v tom, že je máme kdykoli po ruce. Měří nás opakovaně a průběžně. Poskytují nám srovnání, grafy, a dokonce často nabízejí i rady, jak výsledky zlepšit.

Takové sledování sama sebe může být dobrým pomocníkem, ale špatným pánem. Zvlášť pokud si uvědomíme, že zdaleka ne všechna mobilní zařízení se mohou měřit s přístroji užívanými třeba v medicíně. A některé údaje jsou navíc podle odborníků vyloženě zbytečné. Co tedy můžeme reálně očekávat?

„Řada našich pacientů využívá fitness náramky a chytré hodinky nejrůznějších značek,“ říká obezitolog Martin Matoulek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Údaje z nich pravidelně stahují a posílají je prostřednictvím přímého propojení svých aplikací do portálu Čas pro zdraví. K tomu lze napojit další aplikace, jako jsou třeba Kalorické tabulky. Můžou tam také stahovat údaje z glukometru a z jiných přístrojů.“

Pacient pak vidí, kolik kroků udělal v určitý den, jaký měl zhruba energetický výdej, jakou má váhu nebo hladinu krevního cukru atd. A lékaři to vidí také.

„Pokud vyplní jídelníček, získáme přehled i o jeho kalorickém příjmu,“ říká docent Matoulek.

„Klíčové je, že všechno vidíme na jedné stránce a každý může rychle pochopit, jak se jeho organismus chová. Uživatelé mají na internetu svůj vlastní internetový účet. Na něj se jim ukládají všechna data. Pomáhají jim lépe zvládat obezitu a další přidružené choroby.

Navíc nemusí tak často jezdit za námi do ordinace, což je dobrá zpráva hlavně pro mimopražské pacienty. Když chtějí něco konzultovat, mohou to udělat prostřednictvím internetu nebo se mohou spojit třeba s nutriční terapeutkou, pokud je on-line.

Velmi podstatné je podle docenta také to, že tyto přístroje podporují pacienty, aby se naučili svou nemoc sledovat a rozumět jí. Když vidí pokrok, je to pro ně povzbuzení i motiv, jak se dál zlepšovat a jak své choroby efektivněji zvládat.

Tito lidé mají navíc své zdravotní potíže skoro vždycky lépe kompenzované než pacienti, kteří si potřebné údaje neměří a ani se o ně moc nezajímají. To je podobné jako u lidí, kteří pravidelně sledují svůj vysoký krevní tlak nebo krevní cukr.

Počet kroků, které za den ujdeme, pulz či intenzita zátěže a jí odpovídající výdej energie jsou obvykle základní údaje, které měří fitness náramky nebo chytré hodinky propojené se smartphonem, tedy s chytrým mobilem. Jde ovšem jen o orientační měření z pohybu paže.

„Pro měření údajů, jako je třeba puls, bývá důležité, aby byly náramek nebo hodinky dotažené tak, aby pod ně nepronikalo světlo, jinak by docházelo ke zkreslení. Jejich senzor totiž funguje na optickém principu,“ upozorňuje Vojtěch Hačecký, odborník na sportovní fyziologii z Centra sportovní medicíny v Praze.

Tyto přístroje se ovšem často snaží změřit mnohé další hodnoty. A tady odborníci doporučují brát je spíše s rezervou, případně vybrat takový přístroj, který je doplněn o další měřící zařízení, například o hrudní pás apod.

Příkladem může být variabilita srdeční frekvence (angl. zkratka HRV). Zachycuje čas mezi jednotlivými údery srdce, který není stejný. Čím je HRV větší, tím lepší míváme zdraví i kondici, a tím víc jsme schopni se přizpůsobit stresu nebo požadavkům prostředí.

Naopak nízké HRV může signalizovat únavu, případně to, že organismus začíná s něčím bojovat anebo nezvládá psychickou zátěž. U sportovců pak upozorňuje na příliš intenzívní trénink, respektive špatně nastavený tréninkový plán.

„Přesné údaje o HRV dokážou zjistit speciální přístroje, ale ne chytré hodinky propojené s mobilem,“ říká Hačecký.

„Ty jsou hlavně komunikačním prostředkem, díky kterému si lidé mohou snáz volat, psát, posílat si elektronickou poštu a tak dál. Monitorování určitých tělesných údajů je na nich pouze bonusem navíc. Některé z těchto údajů umějí změřit se slušnou přesností, u jiných o tom můžeme s úspěchem pochybovat.

K opravdu přesnému změření HRV je potřeba speciální přístroj a dlouhodobější měření. Česká firma mySASY vyvinula aplikaci pro mobil, kterou propojíte s hrudním pásem. Dovede změřit HRV velice přesně, v souhře se speciálním softwarem.“

Nejlevnější náramky, které se snaží měřit HRV, se prodávají za ceny okolo 500 Kč. Kvalitnější modely, jež nabízejí více funkcí a zpravidla také vodotěsnou konstrukci, začínají na 1000 Kč, ale v případě chytrých hodinek se klidně mohou vyšplhat i na víc než 20 000 Kč. K těmto částkám musíte připočítat ještě cenu mobilu, ve kterém máte obslužnou aplikaci, jež vám pak zobrazuje všechny naměřené údaje.

Některé náramky a hodinky propojené s mobilem dovedou měřit i dobu spánku a údajně i jeho jednotlivé fáze. Z těch si prý můžete odvodit jeho kvalitu.

Pokud je například hluboká fáze spánku příliš krátká, znamená to třeba, že sportujete příliš pozdě večer nebo po večeři pijete moc kávy nebo si dopřáváte přehnaně alkoholu.

„Já na ty systémy nejsem odborník, ale vím, že se o ně současný vědecký výzkum zatím neopírá,“ říká Karel Šonka, přední odborník na otázky spánku.

„Logicky. Vývoj v oblasti fitness náramků a chytrých hodinek je hodně překotný. Ty přístroje a jejich software se mění tak rychle, že ani není čas, aby vědci mohli srovnat přesnost jejich měření s nějakým ověřeným standardním přístrojem, který využíváme my.

Porovnání, které by bylo nutné udělat na dostatečně velkém počtu pacientů, by trvalo nejméně rok. Za tu dobu se na trhu objeví nové modely, které umějí další nové věci. Kdyby ale prokazatelně zvládaly to samé, co lékařské přístroje, jejich výrobce by se tím už určitě pochlubil."

Podle profesora Šonky se také nabízí otázka, co budou lidé dělat, když jim náramek nebo hodinky ukážou, že spí špatně. To není jako s měřením kroků: pokud jste ušli málo, tak se ještě projdete. Se spánkem to není tak jednoduché.

„Také jsem nečetl žádnou vědeckou práci o tom, že by lidem dovedly diagnostikovat s dostatečnou jistotou poruchy spánku typu spánkové apnoe,“ říká Šonka.

„A jak zareaguje úzkostný člověk, když se dozví, že spal špatně? Může ho to zbytečně vynervovat. Ale nerad bych vypadal jako zavilý nepřítel těchto novinek, kterým určitě nejsem. Až se tohle elektronické monitorování vyvine do té míry, že se na jeho výsledky budeme moci opravdu spolehnout, stane se z něj nepochybně užitečná pomůcka pro pacienty i pro lékaře.“

Dnešní chytré váhy, které mohou být propojené se smartphonem, chytrým náramkem i hodinkami, přidávají ke spektru měřených hodnot spoustu dalších.

Jde nejen o celkové množství tuku v těle a rychlé určení BMI, tedy indexu tělesné hmotnosti, procentuálně vyjádří také poměr podkožního a vnitřního, tedy viscerálního tuku v organismu. I tady odborníci radí zdrženlivost. Ty jednoduché a levnější vám nejspíš zjistí více či méně zkreslené údaje.

„K přesnějším číslům dojdou váhy, které nevysílají proud jenom skrze nohy, ale i skrze elektrody, jež držíte v rukou nebo je máte nalepené na těle. Některé využívají až šest frekvencí různých proudů,“ říká docent Matoulek.

„Opravdu přesné bývají většinou údaje, které změříte na speciálních přístrojích za několik set tisíc,“ dodává Vojtěch Hačecký. „Zjistí vám ale jenom celkové množství tuku. Pro určení jeho různých druhů využívají poměrových propočtů, které nemusejí být vždycky úplně přesné.“

Pokud jde o samotnou hmotnost a složení těla (váhy měří i naše zavodnění apod.), neměli bychom se podle něj vážit po jídle, ale ani po fyzické námaze, kdy vypotíme určité množství tekutin, spotřebujeme glykogen a tak dále.

Dochází pak ke změnám na membránách buněk, které mohou ovlivnit vodivost tkání. A na ní jsou tyto metody založeny. Měření může stejně tak ovlivnit cigareta nebo kofeinové nápoje.

Moderní váhy nabízejí řadu dalších údajů, třeba o kostech, svalové hmotě, metabolickém věku, množství proteinů v těle atd.

„Těm ale věřím velmi málo,“ říká docent Matoulek. „Pro jejich stanovení máme přece jen jiné medicínské metody. Při hubnutí je jinak dobré znát přibližný podíl tuku a aktivní tělesné hmoty, eventuálně i vody. Pokud jde o viscerální, tedy vnitřní tuk, charakterizuje ho lépe než údaje z váhy obvod pasu, který změříte jednoduše krejčovským metrem.”

Podle Vojtěcha Hačeckého je ale nejdůležitější, abychom se každý den aktivně hýbali, ať už s elektronickými pomůckami, nebo bez nich.

„Nicméně veškeré pomůcky, díky kterým lidé sledují své zdravotní parametry, zlepšují jejich dlouhodobé výsledky. A to i bez našeho doporučení, což není jen naše zkušenost. Týká se to jak hladiny krevního cukru u diabetiků, tak krevního tlaku u lidí s hypertenzí nebo jídelníčku a kroků u lidí s nadbytečnými kily,“ dodává docent Matoulek.

V každém případě je dobré pečlivě si prostudovat, co které údaje vlastně znamenají. Váhy vás například mohou vyděsit i varováním, že trpíte skrytou obezitou, i když máte celkem normální váhu.

Týká se to určení typu vaší postavy, somatotypu, které vychází z porovnání množství tělesného tuku a svalové hmoty. Jenže tyto hodnoty se mohou celkem rychle měnit, ať tak, či tak, v závislosti na vašich aktivitách nebo třeba nemoci apod. Za pár týdnů tedy může být zase všechno jinak.

„Měřím si na elektronických hodinkách propojených s mobilem hlavně údaje, které souvisejí s pohybovými aktivitami,” říká lékařka Marie Skalská z Centra sportovní medicíny v Praze.

„A pokud dlouho sedím, upozorňují mě také na to, že bych měla vstát, projít se a protáhnout. Když si ale někdo začne měřit každou maličkost nebo ho rozhodí to, že mu přístroj naměřil znepokojivé hodnoty anebo že neudělal něco, co udělat měl, začíná se to blížit nějaké formě závislosti. Případně to zavání úzkostnými stavy. Proto bychom neměli zapomínat na to, že jde jenom o pomůcky, které musíme používat s rozumem.“

Výrobci některých elektronických přístrojů, třeba vah, operují s řadou pojmů, které jsou podle odborníků diskutabilní nebo nesmyslné. Takovou hodnotou je například metabolický věk.

Jde údajně o skutečný věk našeho organismu a získáme ho porovnáním bazálního metabolismu (energie nezbytně nutná k prostému chodu našeho těla) s průměrnou metabolickou rychlostí lidí stejného stáří. A ideálně by měl být nižší než náš skutečný věk.

Tento termín rádi používají někteří výživoví poradci, ale ne medicínsky vzdělaní nutriční terapeuti. A třeba obezitologie tento pojem vůbec nezná.

U dalších přístrojů můžete zase narazit na to, že vám změří třeba skutečný věk vašich cév, který se může lišit od toho vašeho. Takže padesátník, který si huntuje zdraví, může mít cévy v takovém stavu, jaké je má například 70 nebo 80letý člověk.

Ovšem tento údaj obvykle měří sofistikované medicínské přístroje. Sestřička nasadí pacientovi při měření čtyři manžety, jaké znáte z tlakoměrů. Na obě ruce i nohy. Přístroj pak vyhodnocuje, jak cévy reagují na pulzní vlnu.

Existuje i stolní varianta tohoto přístroje, kde máte manžetu jen na ruce, ale měření je mnohem méně přesné. Pokud vám změření tohoto údaje nabídne fitness náramek nebo chytré hodinky, bude výsledek ještě méně přesný.

V každém případně je dobré se o naměřených hodnotách poradit s lékařem.

Může se vám hodit na Zboží.cz: