Článek
Bakteriofágy, viry, které se živí v lidském organismu nebezpečnými bakteriemi, tělu však neublíží, žijí v přírodě v poměrně vysokém množství. Vědci o jejich přítomnosti vědí již od začátku 20. století, tedy od doby, kdy Alexandr Fleming v roce 1928 objevil penicilin a položil tak základ léčebnému využití antibiotik.
"Tyto viry jsou tak dravé, že dokáží zlikvidovat choroboplodné zárodky v neuvěřitelně krátkém čase," uvedl profesor Hans Blaesi z vídeňské univerzity.
Zanechávají však po sobě značný biologický odpad v podobě mrtvých buněk. Lidský organismus ho nedokáže v požadovaném čase zpracovat, proto pacientům hrozí smrt na otravu krve.
Profesor Blaesi však naznačil, že metodami genetického inženýrství by bylo možné bakteriofágy upravit a možné riziko vyloučit. Pokud se to podaří, nebude třeba místo antibiotik, na která se bakterie staly rezistentní, vyvíjet stále účinnější. Lékařská věda by tak získala spolehlivý nástroj k likvidaci infekcí.
