Článek
„Bývalé oběti i bývalí pachatelé mají různé potřeby, které v té postkonfliktní době musí nějakým způsobem naplnit. U obětí je to především potřeba získat nějaké znovupotvrzení moci, kterou prohrou nebo utrpením v konfliktu ztrácejí. Naopak skupiny, jež konflikt iniciovaly, potřebují potvrzení morálního obrazu, který na základě iniciace konfliktu ztrácejí,“ vysvětluje Sylvie Graf.
Psycholožka se snaží se svým týmem najít cesty, jak tyto potřeby naplnit. Důležitá je podle ní i reprezentace historie a konfliktu, ta může ovlivnit to, nakolik se chtějí lidé s nepřáteli usmířit.
Rozhodně nepomáhá odsouvání znepřátelených skupin na okraj společnosti. „Odsouvání menšin na okraj společnosti je něco, co potom společnost musí dost drahým způsobem řešit. My apelujeme na intervence, které jsou mnohdy méně nákladné než následné řešení celospolečenských problémů,“ řekla.
Předsudky a jejich dopad na sociální vyloučení
Předsudky podle psycholožky nejde ze společnosti úplně vymazat. „Chceme najít procesy nebo způsoby, jak na předsudky upozorňovat, jak si je můžeme uvědomit, jak je můžeme reflektovat a jak si můžeme uvědomovat jejich dopady, například dopady sociálního vyloučení,“ řekla.
Kde se v nás berou předsudky
Pokud si společnost dopady sociálního vyloučení uvědomí, může ovlivnit, jestli například uprchlíci budou mít důstojné místo ve společnosti, kde se budou moci realizovat, nebo budou vyloučeni na její okraj.
„S identifikací se skupinou se setkáváme nejčastěji v prostředí, kde se vyskytují členové jiných skupin. Aby ta naše skupinová identita byla významná, tak musíme mít kolem sebe jiné lidi, se kterými se srovnáváme, kteří v tom daném kontextu nás vedou k tomu, že se vůči nim třeba vymezujeme,“ řekla.
Předsudky může snižovat i možnost kontaktu mezi skupinami. „Pokud se můžete stýkat s jinými lidmi, i ze skupin, ke kterým nemáte třeba a priori tak pozitivní postoje, tak ta tendence je taková, že máte více pozitivních zkušeností než negativních,“ řekla.
Pokud se tedy budou skupiny lidí stýkat a vzájemně se propojovat, je zde podle psycholožky pravděpodobnost, že se postoje lidí k jiným skupinám budou zlepšovat.
Sylvie Graf založila a vede Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu Akademie věd ČR a je také vedoucí výzkumnou pracovnicí v Institutu sociální neurovědy a sociální psychologie na Univerzitě v Bernu. Letos se stala laureátkou Ceny Neuron.
S epilepsií se naučil žít, předsudky ve společnosti ho stále trápí
Najděte odvahu říct si o to, co potřebujete
Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny