Chyby, kvůli kterým ženy zůstávají nezadané

Podle Susan Trombettiové, koučky a ředitelky seznamovací agentury Exclusive Matchmaking, existuje minimálně šest chyb, někdy i neúmyslných, kvůli kterým zůstávají ženy nezadané.

Pokud jste byla v minulém vztahu ta, která byla opuštěna, nejspíš v sobě ponesete pocit křivdy a ublížení dost dlouho. Možná to nebyla vaše vina, možná ano.

„Na rozchod nepotřebují být vždy dva. Stačí, když jeden chce ze vztahu pryč,“ tvrdí koučka s tím, že jakýkoli důvod je třeba zhodnotit, ale pak jít dál. Bývalý přítel není určitě posledním mužem ve vašem životě – pokud se ovšem nebudete bolesti z rozchodu držet déle, než je nutné a ubližovat tak sama sobě.

Přátelé jsou v životě potřební, mnohdy dokážou nezaujatým pohledem zhodnotit řadu věcí lépe než vy sami. Jindy to mohou být ale právě přátelé, kteří přehnanou kritikou uškodí novému vztahu ještě dřív, než vůbec začal.

Vyslechněte si názor ostatních, ale řiďte se hlavně svými pocity.

Máte přesně „nalajnováno“, jak má váš vysněný partner vypadat, co by měl umět, jak se chovat, a nechcete z toho uhnout ani o milimetr? Na jednu stranu je to dobře, je třeba ale umět dělat rozdíl v tom, jaké vlastnosti a charakterové rysy jsou skutečně přínosné a zásadní a které jsou už jen chtěným dodatkem navíc.

Možná byl váš dřívější vztah na počátku téměř dokonalý, ale kde je teď? Tak skvělý asi nebyl, pokud jste sama.

„Často od single žen slýchám podobné věty – můj bývalý přítel mi kupoval k narozeninám skvělé dárky, byl velkorysý, často jsme cestovali apod.,“ uvádí koučka častou chybu, ve které ženy porovnávají bývalé partnery s těmi novými.

Možná se chovali hezky, ale měli jednu zásadní chybu – nechtěli se vázat. Takový vztah pak není plnohodnotný, jakkoli byl muž štědrý a milý.

Možná už jste také slyšela přirovnání, že žena si vybírá muže podle „předlohy“ svého otce. Nebo také pojem maminčin „mazánek“ nebo tatínkova holčička.

Možná se to tak tvrdí, a mnozí je vidí jako dokonalé, ale žádný z přirovnávaných vztahů dokonalý nikdy nebyl – všechny měly své chyby. Pokud budete očekávat, že se k vám budoucí partner bude chovat jako k princezně, protože tak se k vám choval váš otec, nejspíš se nedočkáte. Ano, je potřeba, aby si vás vážil a ctil vás, ale svět princezen je tomu reálnému stále velmi vzdálen.

Co se vztahů týče, honíte se za dokonalostí, jste nenapravitelná romantička nebo nechcete uhnout z požadavků ani o píď? Pak nejspíš narazíte na nepřítele, kterého jen tak neporazíte – sebe samu. Agresivní a náročné chování může fungovat dočasně třeba v zaměstnání, ve vztahu nikoli.

Zkuste být proto laskavější k sobě i druhým, nebojte se dělat kompromisy, udržujte si ale i tak zdravé hranice toho, co chcete. Jen tak budete mít šanci to skutečně nalézt.