Článek
Příběh Jana Kouma (39) by nepochybně vydal za všechny příručky o chudých chlapcích, kteří se proslavili.
Mark Zuckerberg (31), zakladatel Facebooku, zainvestoval do Koumovy aplikace WhatsApp, jež umí na chytrých telefonech vedle posílání zpráv i telefonovat - a to bez operátora. Protože Jan vlastní přibližně polovinu akcií aplikace, na jeho účet se postupně přesune 6,8 miliardy dolarů (136 mld. korun).
Na mladého muže, který si doma na vesnici poblíž ukrajinského Kyjeva příliš neužil ani teplé vody, ani elektřiny, a po přestěhování do Ameriky si v zimě chodil pro oblečení na dobročinné akce v kostelech, docela slušný výkon.
Učil se z knih ze druhé ruky
Doma na Ukrajině měla jeho rodina problém přežít. „Rodiče se v obavách z toho, že je tajná policie sleduje, ani neodvažovali hovořit otevřeně do telefonu. Žili jsme bídně, tak nějak ze setrvačnosti. Cítili jsme, že nemáme žádnou budoucnost,“ vybavuje si.
Když bylo Janovi šestnáct, matka se s ním kvůli politickému přesvědčení a protižidovským náladám rozhodla odejít do Kalifornie, otec ji nenásledoval. „Do kufru jsem si přibalil dvacet prázdných školních sešitů - abych si je nemusel za mořem kupovat,“ vzpomíná.
Nepotřebuji si kupovat nové luxusní auto, mohu si pořídit všechna luxusní auta světa.
Zpočátku se protloukali hodně nuzně. Chlapec po nocích uklízel v supermarketu a rozvážel pizzu. „Matka se nikdy s Amerikou úplně nesžila. Stýskalo se jí. Říkávala mi, že Kalifornie je sice úžasná, ale že postrádá naše nebe, lesy a vzduch,“ líčil listu Financial Times.
Navíc onemocněla rakovinou, čímž se potíže ještě prohloubily. V roce 2000 žena, na kterou nenechal za žádných okolností dopustit, svůj boj prohrála.
A ještě jedna perlička: smlouvu o koupi donutil Zuckerberga uzavřít ještě před výletem do Barcelony. Letenku totiž dostal od aerolinií za věrnostní body a nechtěl, aby propadla.
Koum, jenž se vypracoval z nuly na absolutní vrchol, nezpychl. Milióny posílá charitě, aniž by na sebe upozorňoval. Je úplně nejraději, když se o tom neví. Platí studium stovkám Ukrajinců v USA, hradí granty.
Na budově, kde pracuje, dokonce ani nesvítí logo aplikace. „Nemám potřebu nafukovat si ego. Nemám ji a nechci ji mít,“ má jasno.
Jednolůžkový pokoj je rozmařilost
Majetek Pierra Omidyara (48), zakladatele a šéfa firmy eBay - online platformy pro aukce, odhadl časopis Forbes na 8,1 miliardy dolarů (199 mld. korun). Muž, který se narodil v Paříži jako syn íránských přistěhovalců a v šesti letech se s rodiči přestěhoval do Washingtonu, se nikdy neštval za penězi. „Skromnost nepředstírá. Nenáročný prostě je,“ líčí ho jeden ze spolupracovníků, který si přál zůstat v anonymitě.
„Přeskočil jsem fázi bohatství a ocitl se rovnou v etapě nenormálního bohatství. Nepotřebuji si kupovat nové luxusní auto, mohu si pořídit všechna luxusní auta na světě - avšak vím, že v tom štěstí nenajdu,“ svěřil se.
Zakladatel firmy eBay Pierre Omidyar skromnost prý nepředstírá. Takový prostě je.
Spolu s manželkou Pamelou patří mezi nejvelkorysejší přispěvatele na dobročinnost. Vytvořili síť nadací a fondů - od zdravotnictví, přes stipendia až po ochranu životního prostředí. Oficiální životopis uvádí, že dvojice takto už rozdala přes miliardu dolarů (24,5 mld. korun) a nepřeslechla výzvu Billa Gatese a Warrena Buffetta zřeknout se poloviny vlastního bohatství ve prospěch potřebných.
Třináct koupelen nepotřebuju
Charlie Ergen (62), šéf firmy Dish, vlastní majetek ve výši 19,6 miliardy dolarů (481 mld. korun). Mezi miliardáři si získal pověst mistra světa v šetření.
Trvá na tom, aby jeho rukama prošel každičký výdaj, který koncern proplácí. Sám si připravuje obědy - sendviče a iontový nápoj Gatorade, které si sbalí s sebou do práce. Při služebních cestách se dělí s kolegy o pokoj - jednolůžkové považuje za bohapustou rozmařilost. „Moje matka vyrostla ve třicátých letech, v době velké hospodářské krize, takže jsem zvyklý šetřit. Nesbírám jachty, ani modelky, nevlastním mahagonový stůl - proč taky?“ vysvětlil listu Financial Times.
S lidmi, kteří si staví rezidence se třinácti a více koupelnami není rozhodně něco v pořádku.
Kanaďan David Cheriton (64), profesor Stanfordovy univerzity, se v roce 1998 stal prvním investorem společnosti Google. Zhodnocení tehdejšího vkladu ho katapultovalo mezi miliardáře - přesněji řečeno k sumě 3,3 miliardy dolarů (81 mld. korun).
Jezdí ve volkswagenu z roku 1986, bydlí v domě v Palo Alto, kde prožil třicet let, stříhá se sám, jeden svetr nosí třeba deset let a dokonce každičký šálek s čajem zaleje dvakrát.
„Vyhovuje mi žít jako předtím,“ řekl listu The Edmonton Journal. „S lidmi, kteří si staví rezidence se třinácti a více koupelnami, není něco v pořádku.“
Ind kontroluje, zda se zhasíná
Azim Premji (69), indický čaroděj v oboru informačních technologií, nashromáždil jmění ve výši 16,4 miliardy dolarů (157 mld. korun). Šéf IT firmy Cipro jezdí lacinou rikšou, létá v turistické třídě, ve firmě sleduje, kolik toaletního papíru zaměstnanci spotřebují, a kontroluje, zda po odchodu z práce zhasli. Trvá důsledně na tom, aby se v tiskárnách tisklo z obou stran - a umí si na to i dohlédnout. „Papír přece něco stojí, to ví každé malé dítě,“ opakuje.
Azim Premji kontroluje spotřebu toaletního papíru i to, jestli po sobě zaměstnanci zhasli.
„Strýček Skrblík z legendárního kresleného seriálu vypadá proti němu jako učiněný Santa Claus,“ popsal ho jeden kolega z oboru.
