Dvakrát víc žádostí o pomoc. Člověk v tísni radí lidem, jak z ekonomické krize

Jednadevadesátiletým manželům žijícím ve Středočeském kraji odpojil dodavatel bez varování plyn. Nesouhlasili s navýšením záloh ze čtyř tisíc korun na dvaadvacet. „Nemohli si zatopit ani si nic uvařit, až z toho oba onemocněli,“ vypráví Eva Kroupová, koordinátorka z organizace Člověk v tísni.

Za seniory proto vyslali svého terénního pracovníka. „Pomohl jim vybrat nového dodavatele a vyjednat s ním podmínky smlouvy,“ dodává Kroupová, jak v tomto případě zasáhli, aby mohl mít manželský pár doma zase teplé jídlo i radiátor.

To je jen jeden z příběhů, které dennodenně Člověk v tísni řeší. Od začátku roku se na jejich poradenskou help linku dovolalo přes dvacet tisíc lidí v nouzi, což je podle jejich statistik téměř dvojnásobek oproti minulému roku.

Zatímco loni se drtivá většina hovorů týkala exekucí a dluhů obecně, v posledních měsících volají zejména občané, kteří si nevědí rady s neúnosnými náklady na bydlení, především na energie.

„Naše pomoc je určená všem, kteří ji potřebují, nejčastěji se na nás ale obracejí senioři, samoživitelé a nízkopříjmové domácnosti,“ specifikuje Daniel Hůle, který se v neziskové organizaci zaměřuje na dluhovou a sociální problematiku.

Někteří z nich sice průběžné výdaje zvládají, ale problém u nich nastává ve chvíli, kdy jim přijde jednorázový doplatek za energie, který se často pohybuje i nad deseti tisíci korunami. „Druhou množinou jsou lidé, kteří již nemají ani na placení běžných měsíčních výdajů,“ popisuje Hůle.

„Stát nedokáže doručit klíčovou pomoc v podobě příspěvku na bydlení přibližně 80 % domácností, které na ni mají nárok. U seniorů to je dokonce cirka 90 %,“ zmiňuje z praxe.

Část občanů podle něj vůbec netuší, že na podporu z vládního programu mají nárok a o co konkrétně si mohou zažádat. „Třeba proto, že podporu doposud nepotřebovali,“ zmiňuje. „Někteří se zase stydí požádat o pomoc, nechtějí být podezříváni a považováni za ‚zneužívače dávek‘,“ je podle něj další z důvodů, který jim brání.

A zaznamenává ještě jeden problém – žádost o podporu je nesmírně složitý byrokratický proces, který dokáže už na začátku od čerpání odradit. I s tímto dokáže Člověk v tísni například bezradným seniorům pomoci a procesem je krok za krokem provézt.

Na náklady spojené s jejich aktivitami a poradenstvím může přispět i veřejnost, například zakoupením voucheru „Skutečný dárek - SOS Česko“ v hodnotě od 1000 korun.

„Část peněz použijeme na efektivní informování nejohroženějších skupin obyvatel. Naprostá většina bude využita na posílení poradenského týmu tak, abychom dokázali pomoc zprostředkovat co největšímu počtu lidí,“ vysvětluje Hůle, k čemu vybrané prostředky od dárců použijí.

„Inovací pak bude zřízení pomocných pracovníků, kteří budou objíždět imobilní seniory, aby jim pomohli jak s propojením s experty, tak s vytištěním a vyplněním potřebných dokumentů,“ dodává.

Certifikát Skutečný dárek, který Člověk v tísni v různých podobách nabízí už řadu let, je dlouhodobě oblíbený také jako „smysluplný“ dárek pod vánoční stromeček. Kromě tuzemské podpory slouží vouchery také k pomoci na Ukrajině či v chudých státech po celém světě, například v Africe.

Help linka podala před nedávnem pomocnou ruku například paní Lucii, svobodné matce postiženého dítěte, která žije nedaleko Tábora. Nejdříve úspěšně prošla insolvencí a zbavila se všech svých dluhů. S nástupem energetické krize si ale byla nucená opět začít půjčovat.

„Zvýšené zálohy řešila mikroúvěry, jenomže pak přišla rána v podobě nedoplatku za energie 23 tisíc korun, na který už si musela vzít větší půjčku. Když se dovolala našemu poradci, měla za své půjčky poskytovatelům zaplatit i s úroky 150 tisíc. Na měsíčních splátkách to bylo zhruba 11 tisíc korun,“ popisuje její situaci koordinátorka Eva Kroupová.

„Nejdříve jsem klientce doporučil, aby si zažádala o příspěvek na bydlení, který jí pomůže s hrazením drahých energií. Ten se jí podařilo získat ve výši 2436 korun na měsíc,“ říká, jak postupoval poradce help linky Člověka v tísni Jaroslav Mašek.

Pak zmapoval všechny její závazky. Některé byly uzavřeny v rozporu se zákonem, u jiných jí pomohl vyjednat nižší měsíční splátky a o dalších ještě jedná tak, aby je byla samoživitelka Lucie schopná hradit ze svého rozpočtu a nepropadla se do dluhové spirály.

Příliš vysoký nedoplatek za energie byl problém i pro další samoživitelku, prodavačku Martinu z Plzně. Její dodavatel ho vyčíslil na 36 tisíc korun. „K tomu má nově platit měsíčně 7 tisíc korun zálohy, místo 2600 korun. Pro matku dvou malých dětí, která byla už v minulosti nucená si nabrat půjčky dohromady ve výši 90 tisíc korun, byla tato kombinace likvidační,“ popisuje další z příběhů, který v Člověku v tísni řešili, Kroupová.

Martina se hrozila situace, že se se splátkami dostane do prodlení a skončí v exekucích. Díky poradenství help linky si zažádala o příspěvek na bydlení, který jí byl přiznán v pravidelné výši téměř 7 tisíc korun. Pomohli jí také vypořádat se s úvěrovými smlouvami.

„Dnes už je paní Martina bez dluhů, měla z čeho zaplatit nedoplatek za energie a ještě bude mít s dětmi hezké Vánoce,“ dodává koordinátorka. „Zachránili jste mi psychické zdraví,“ vzkazuje vděčně Martina poradcům help linky.