Vaničkování prospívá zdraví dětí a také je chrání před případným utonutím

Už malý novorozenec má s vodou zkušenost – plaval v ní devět měsíců. Strach z vody je tedy získaný věkem. Nedostatečným seznámením nebo nevhodným zacházením.

Pokud chceme naučit dítě plavat, nesmí se bát. Od prvních chvil miminko koupeme dostatečně zanořené, kdy mu kouká jen hlavička, i ouška mohou být pod vodou. „Dítě má vyvinut sací reflex, a tak vodu, která nateče do ouška, pohybem spodní čelisti a kůstek ve středním uchu vypudí ven a my pak ouška jen vysušíme tampónkem,“ upozorňuje Vanda Schreierová z Vanickovani.cz.

Jak dítě roste, můžeme přidávat různé cviky, hrátky, písničky a také jej učíme položit se na hladinu a uklidnit se. Učíme ho dýchat a vnímat své tělo, které se vůči různým pohybům nějak chová.

Poté se učí zadržet dech a zanořit se. „Je dobré ještě využít novorozeneckého reflexu zatajení dechu, a v tom případě nemusíme nic učit. Miminko má do tří měsíců tento reflex a automaticky při zanoření zadrží dech,“ doporučuje Vanda Schreierová.

Pokud učíme zadržet dech po třetím měsíci, využíváme k tomu abecedu potápění. A pokud dítě tyto věci zvládá, vody se nebojí, má z ní radost a užívá si ji.

U miminek se při kojeneckém „plavání“ jedná především o prožitkovou činnost. A jsou dvě možnosti, kterých můžete v současné době využít: Buďto navštívit klub, který má ve svých prostorách oddělenou místnost s větší vanou, nebo může lektorka přijít přímo k vám domů.

„Je vlastně úplně jedno, pro kterou variantu se rozhodnete. Záleží spíše na vašich možnostech. Lekce většinou trvá 50 až 60 minut, v domácím prostředí se může protáhnout až na 120 minut. V samotné vodě jsou miminka v úplných začátcích přibližně 10 minut a doba pobytu ve vodě se postupně zvyšuje až na 30 minut. Co se týče pravidelnosti vaničkování, osvědčilo se dopřát ho dětem jednou za týden, případně jednou za 14 dnů,“ tvrdí Štěpánka Štrougalová z pražského plaveckého centra Juklík s tím, že vhodný věk pro zahájení vaničkového „plavání“ je přibližně od 8. týdne věku dítěte.

Důležité je dbát i o péči po plavání. Dítě následně potřebuje pobýt v teplé místnosti minimálně 30 minut, v zimním období až 60 minut. Dokonalé vysoušení uší a vlásků by pak mělo být samozřejmostí.

„Pokud dodržíte tyto rituály, přesvědčíte se, že samo vaničkování je velmi příjemnou formou otužování právě v období nejčastějších nachlazení,“ dodává z vlastní zkušenosti Štěpánka Štrougalová, která je maminkou čtyř dětí.

Dítě, které je adaptované na vodu, při náhlém pádu do vody zareaguje tak, že otevře oči a zavře pusu.

„Nevytvoří se stresová situace, položí se na záda a způsobem jemu vlastním se může „doplácat“ až ke břehu,“ vysvětluje Vanda Schreierová.

Dítě, které adaptované není, zareaguje přesně naopak. Otevře pusu a zavře oči, což mu nedovolí se zorientovat a zpanikaří.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Koupací vaničky a kyblíky