Jak bojovat s dětskými nemocemi dýchacích cest

Dětský imunitní systém neustále dozrává, proto jsou děti na nejrůznější viry a bakterie mnohem citlivější než dospělí. Zvláště pak nastoupí-li dítě do jeslí a nebo školky. Zde chvíli trvá než si vybuduje na většinu infekcí protilátky, a proto je neustále nemocné a nebo má alespoň rýmu, které se ne a ne zbavit.

Podle odborníků je to naprosto přirozený jev, a proto většina z nich příliš nedoporučuje dávat dítě do jeslí dříve než před druhým rokem věku dítěte. Optimální věk pro vstup do školek a dalších institucí je až po třetím roku věku.

Rodiče by měli být v klidu, pokud dítě marodí desetkrát do roka. Jakmile je však nemocné či nachlazené častěji, je dobré si nechat udělat krevní testy, jež prověří imunitní systém dítěte. Skutečný imunitní deficit má však jen malé množství dětí. Velmi často je to dáno špatnou předchozí léčbou, kdy dítě pobíralo opakovaně hned několik antibiotik, či dědičnou dispozicí.

Rodiče by si měli uvědomit, že pro dítě je skutečně velmi důležité otužování. Nejde jen o saunování či speciální koupele. Přínosný je také častý pobyt na čerstvém vzduchu a to nejlépe v každém počasí, tedy kromě velmi nízkých teplot či inverzí.

Maminky by měly přemýšlet i nad samotným oblékáním svých ratolestí. Většina jich totiž své děti obléká příliš. Mnohdy se pod samými vrstvami nemohou děti ani pořádně hýbat. To samozřejmě není vůbec dobře. Děti by se měly oblékat stejně jako samotní dospělí. Takže pokud si dospělý oblékne jen tričko s krátkým rukávem, je nesmysl, aby bylo dítě navlečené v mikině apod.

K prevenci patří i dostatečná vlhkost v místnostech, kde dítě tráví většinu svého času. Vlhkost by neměla klesnout pod 50 %, za optimální se považuje 55-60%. Ke zvýšení vlhkosti slouží především pravidelné větrání místností - stačí povětšinou třikrát denně nechat otevřené okno dokořán na 5-10 minut. Pomoci mohou i zvlhčovače vzduchu. Dnes je již k sehnání celá řada přístrojů s nejrůznějšími vychytávkami. V každém případě je zapotřebí i o tyto přístroje pečlivě pečovat a čistit je tak, aby v nich nedocházelo k tvorbě a šíření plísně a dalších choroboplodných zárodků.

Rozhodně se vyvarujte přetápění místností. Optimální teplota v místnosti, kde se nejvíce pohybujete a trávíte čas, je 22 stupňů Celsia. V místnostech, kde spíte, by teplota neměla být vyšší než 19 °C.

Mnohé rodiče zajímá, jak je to s věkem dítěte a samotným saunováním. Pokud chodíte na plavání s miminkem, pak jistě máte se saunováním své zkušenosti. Nedílnou součástí většiny kurzů plavání je totiž i pobyt v sauně.

U miminek se u nás upřednostňuje pobyt v páře. Ale ve většině severských zemí miminka chodí i do klasické sauny. Samozřejmě teplota sauny by neměla být standardních 80 stupňů, ideální je 50 °C.

U nás se běžně s dětmi chodí do saun až od tří let, ale většinou záleží na rozhodnutí rodičů. V každém případě by děti měly být v sauně jen cca sedm minut a následovat by měla studená sprcha či bazének. Opakování by mělo nastat až po několikaminutovém odpočinku.

Mikroklima v solné jeskyni se podobá tomu v přímořské oblasti - vzduch je nasycen mikročásticemi suché soli, obsahující minerály a stopové prvky (jako jód, brom, hořčík, sodík, vápník, železo, selen…). Odborníci tvrdí, že hodina strávená v solné jeskyni je rovna 2-3dennímu pobytu u moře.

Děti pobyty v solných jeskyních milují. Krystaly soli vnímají stejně jako písek v pískovišti a tak se velmi často jeskyně promění v jedno velké hřiště.

Pro těhotné maminky je toto prostředí vhodné nejen jako místo pro zdravou relaxaci a odpočinek. Zmíněné krystaly soli mohou působit i jako pomůcka pro probuzení reflexních bodů na chodidlech. Pokud odpočinek budete prokládat chůzí po krystalech, uvolní se vám reflexní body po celém těle.

Odborníci za horečku považují teplotu vyšší jak 38 °C. Při teplotě je nejdůležitější, aby dítě co nejvíce pilo a přijímalo mnohem více tekutin, než je zvyklé. Vhodné je dítě i obléci do příjemného bavlněného pyžama a zbytečně ho nenavlékat. Potit se bude i bez dalších vrstev.

Lékaři příliš nedoporučují používat okamžitě léky na snížení teploty. Tělíčko by mělo mít šanci vypořádat se s teplotou samo. Horečka totiž není onemocnění samo, ale jen příznak nějaké další nemoci.

Teplotou se imunitní systém přirozeně vyrovnává s infekcí a pokud teplota netrvá déle, nedosahuje 40 °C či nedochází k tzv. febrilním křečím, pak není užití léku na snížení teploty na místě.

Při teplotách jsou velmi účinné studené zábaly na části těla jako jsou ruce, lýtka, hlava či hrudníček a nebo zábal celého těla. A pak také chladnější vzduch v místnosti a dostatečná vlhkost vzduchu. Přetopené místnosti dětem s horečkou skutečně neprospívají. Při dlouhotrvající teplotě nad 39 °C je dobré volat lékaře.

Kašel doprovází většinu onemocnění dýchacích cest. Někdy se jedná o vlhký kašel, způsobený velmi vysokým zahleněním, jindy o suchý kašel, který bývá o to nebezpečnější.

Nejdráždivější variantou je pak tzv. dávivý kašel aneb pseudozáškrt. V tomto případě dítě již přestane kašlání zvládat a působí dojmem, že se dusí. Nejčastěji tento kašel trápí děti v noci. Záchvaty mohou přerůst až ve stavy úzkosti, což může být velmi nebezpečné.

Rodiče by měli být v klidu a tak i působit na dítě. Velmi často pomůže vzít dítě do náručí a donést ho k otevřenému oknu, aby se mohlo nedechnout chladného vzduchu a snížit tak otoky dýchacích cest. V létě pak pomáhá posadit dítě před otevřenou lednici, která v ten daný moment může být jediným možným zdrojem chladného vzduchu.

Pokud dítě prožije obzvlášť velký záchvat, je dobré zavolat lékaři, případně při dlouhodobém záchvatu volat rychlou lékařskou pomoc.

Na běžný kašel je opět velmi důležité hodně pít - aby se mohl snáze uvolňovat hlen. Pomáhá i domácí sirup z cibule (cibuli nakrájejte na kolečka a zasypte cukrem. Nádobu překryjte a nechte odležet, šťáva ze silic cibule a cukru pak utvoří velmi zdravý sirup. Je dobré užívat tři lžíce sirupu denně či alespoň lžíci na noc), jitrocelový sirup (lze koupit jak v lékárně, tak jej lze velmi snadno v létě vyrobit i doma) a nebo udělat zábal dětského hrudníčku. Naše babičky upřednostňovaly zábal z husího sádla, nebo bramborový či zelný zábal. Na suchý kašel pak prý pomáhá obklad z tvarohu a česneku, který taky velmi dobře uvolňuje hleny.

Při kašli pomáhá i podložit hlavu větším polštářem, aby nosní hleny mohly stékat volně dolů a nedráždily v krku. Pomoci může i zvlhčování sliznice solnými roztoky či nejrůznějšími spreji s mořskou vodou apod. Éterické oleje (eukalyptus či tee tree oil) lze použít až po konzultaci s lékařem.

U dětí se obvykle nejprve objevuje vodnatá rýma, která jim doslova teče z nosu. Následně se objeví rýma hustá a na závěr opět vodnatá. Běžně rýma trvá týden až deset dní, ale velmi často se může spojit s onemocněním vedlejších nosních dutin či s onemocněním středního ucha.

Jako první pomoc pomáhá odsávání rýmy a u větších dětí smrkání tak, aby rýmou bylo co nejméně zatěžováno dýchací ústrojí.

U miminek by však nejprve měly maminky zkusit vkápnout do nosní dírky mateřské mléko, které dokáže velmi dobře zvlhčit sliznici a zároveň působí antibakterálně. Pokud maminky mléko nemají, je velmi dobré použít spreje s mořskou vodou a to samé platí i u větších dětí.

Dítě musí především hodně pít tak, aby se hleny mohly uvolňovat i přirozenou cestou.

Ouška nejčastěji trpí, když má dítě velkou hustou rýmu a dochází k silnému otoku eustachovy trubice, která spojuje nosohltan se středouším. Děti velmi často kvůli bolesti uší pláčou a rodiče poznají, že se jedná o uši tak, že si na ně jejich potomek často sahá a jeho pláč se stupňuje, pokud si na bolavé ouško lehne.

Někdy pomohou pouze čípky proti bolesti či speciální zábaly z cibule (najemno nakrájenou cibuli vložte do plátěného sáčku) a přidržte u ouška dítěte.

Pokud však bolest neustupuje, pak je nutná návštěva lékaře. Jedná-li se o slabší formu zánětu, lékař většinou doporučí vhodná antibiotika. Jde-li však již o rozsáhlý zánět, lékař provede tzv. píchání uší. Neléčený zánět by totiž mohl vést až k rozsáhlému zánětu středouší a dokonce až k zánětu lebeční kosti či k zánětu mozkových blan.