Hlavní obsah

Můj nejhezčí gól, jásal po sólu Štajner

– OLOMOUC
Novinky, Václav Procházka

Ve středu večer se naši fotbalisté střetli s dalším s outsiderů skupiny, Moldavskem. Tradiční útočná smršť v úvodních minutách na rozdíl od minulých utkání gólový efekt nepřinesla, k vedení nepomohla ani penalta v chýlícím se závěru úvodní půle. Mohlo být zle, ale nebylo. Brücknerovo mužstvo stihlo ještě soupeři naložit, co se do něho vešlo.

Foto: Dana Kybicová

Obraz Pavla Vagnera

Článek

I přes krušné chvíle vedla cesta fotbalistů k vysokému vítězství a nakonec i uznalému mnohaminutovému aplausu od olomouckého publika. Tradiční útočná smršť v úvodních minutách na rozdíl od minulých utkání tentokrát gólový efekt nepřinesla, k vedení nepomohla ani penalta v chýlícím se závěru úvodní půle. Mohlo být zle, ale nebylo. Brücknerovo mužstvo stihlo ještě soupeři naložit, co se do něho vešlo.

"Naštěstí se brzy po mně trefil Vláďa Šmicer a ve druhé půli přišly další góly," oddechl si Marek Jankulovski, který zaznamenal svojí první neproměněnou kvalifikační penaltu. Jako nemýlící se exekutor z prvního vzájemného utkání s Moldavci se rázně chopil příležitosti. "Byla to pořádná rána, ale gólman tam včas skočil," přemítal o nepovedené trefě. "Kluci mě naštěstí podrželi, život jde dál. A jestli bych šel zase kopat? To se uvidí, jestli dostanu důvěru."

Koller: Můj nejhorší výkon za hodně dlouhou dobu

Jak ukázkově naložit s výhodou penalty předvedl později Jan Koller. "Až takhle přesně jsem to nechtěl, ale zvolenou stranu jsem trefil," komentoval bombu do horního rohu soupeřovy brány, ale ošíval se, když přešla řeč na jeho celkový výkon. "Nejhorší za hodně dlouhou dobu, ale naštěstí jsme opravdový tým, takže to nakonec dopadlo dobře," ulevil si Koller a nemínil, že by se na jeho trápení nějak podílela nedávná operace.

Fotbalovou parádou se představil i Jiří Štajner. Úžasné, více než padesátimetrové sólo uzavřel precizním zakončením po zemi. "Můj nejhezčí gól," pravil jednoznačně hannoverský ofenzivní hráč, který i přes zdánlivou těžkopádnost, jež je mu někdy vyčítána, přesprintoval úplně všechny. "Ale pomohlo i to, že Milan Baroš a šoula Lokvenc mi nádherně odtáhli obránce do strany," poznamenal a už se těšil na ranní odlet na dovolenou na Kanárské ostrovy. "S klukama toho už moc nestihneme, i taxu za první reprezentační gól budu hradit až na příštím srazu."

Nedvěd dostal cenu pro nejlepšího hráče východní Evropy

Zklamán, že nenastoupil od úvodních minut byl Milan Baroš. "Nijak to netajím, ale nakonec jsem rád i za těch třicet minut," řekl strůjce druhého, pojišťovacího gólu. Po faulu na něj jej z penalty připojil Koller. Nebyl to rozhodující gól, ale spíš jen takový pojišťující," přemítal Baroš. Celou devadesátiminutou zátěž notně pocítil v závěru kapitán týmu Pavel Nedvěd. "Po hodně dlouhé době jsem dostal i křeče," popisoval záložník Juventusu po skončení bitvy v olomouckém dusném večeru. "Ale nejen vedro hrálo roli, soupeř měl hodně štěstí, dobře bránil a my jsme toho na konci sezóny měli už vcelku dost," přiznal dále. Leč mohl si libovat, že jeho tým je momentálně v kvalifikační skupině na první pozici. "Ale ještě samozřejmě není dobojováno."

Nedvěd převzal v Olomouci také cenu pro nejlepšího hráče východní Evropy, kterou uděluje rumunský časopis Focus Vest . "Moc si toho vážím, protože je to ocenění, které jsem nedostal doma, ale v cizině," podotkl Nedvěd.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám