Unikátní operace vrací lidem po obrně lícního nervu úsměv i sebevědomí

„Děti se jí posmívaly, říkaly jí křivohubko. To už je ale naštěstí minulostí. Operace jí moc pomohla,“ řekla Novinkám Lenka Sonnková, maminka devítileté Anetky, k zákroku, při němž chirurgové pod vedením přednosty Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno Libora Streita voperovali před rokem malé pacientce svaly ze stehna do obličeje, a tím jí vrátili mimiku včetně úsměvu.

„Nejtěžší pro mě jako pro mámu bylo to devítihodinové čekání během operace a pak také pobyt Anetky na jipce a s tím související výživa tekutou stravou. Ale to už je všechno za námi a je to už jen lepší,“ dodala Lenka Sonnková.

Za návrat do nového a mnohem lepšího života považuje operaci také Martina Augustinová z Vyškovska. „Pracuji ve veřejné správě a styk s lidmi je pro mě samozřejmostí. Poté, co jsem absolvovala operaci, rehabilitace včetně elektroimpulzů do voperovaných svalů a následně poctivě ještě cvičila sama zrcadlovou, tedy mirror terapii, pro mne začal mnohem lepší život,“ svěřila se paní Martina, kterou docent Streit operoval před čtyřmi lety jako už dospělou třicetiletou ženu.

„Žila jsem s tímto handicapem v podstatě jako smířená až do dospělosti. Pak jsem přece jen začala na internetu hledat, zda se s tím nedá něco dělat, a je pravda, že u nás těchto možností bylo minimálně. Narazila jsem však na informace o doktoru Streitovi, tehdy ještě v nemocnici u svaté Anny, a po delším uvažování se pro operaci rozhodla. Teď jsem ráda,“ prozradila Novinkám.

„Principem operace je volný přenos funkčního svalu pomocí mikrochirurgické techniky. Součástí léčby je vysoce specializovaná rehabilitace prováděná fyzioterapeuty Rehabilitační kliniky FN Brno. Úspěšnost těchto operací je poměrně vysoká a navrácení úsměvu pro naše pacienty hodně znamená,“ uvedl Libor Streit, který první a v ČR tehdy jedinou operaci k návratu mimiky obličeje provedl před deseti lety.

„Budeme jenom rádi, když se o naší práci a možnostech bude více vědět,“ doplnil lékař.

Jak doplňuje, operaci vrozené obrny lícního nervu, což je relativně vzácné onemocnění a představuje zhruba deset procent operací k obnovení mimiky, je nejlepší plánovat na předškolní věk.

„Nejen z důvodů psychosociálních. Nervová regenerace u dětí probíhá rychleji. Ideálně operujeme ve věku pěti let, kdy jsou již v dostatečné délce drobné nervy na dolních končetinách zajišťující citlivost zevní strany lýtka, které se během operace používají jako nervové štěpy a po přemostění tváře jsou následně zdrojem funkčních nervových vláken zajišťujících pohyb na postižené straně obličeje,“ popsal lékař a dodal, že většina operací se mimo pacientů s vrozenou obrnou provádí po onkologických resekcích - nádorů příušní žlázy či v oblasti mozkového kmene, po úrazech a podobně.

Operace se mohou provádět pouze ve velkých nemocnicích, protože jsou vázány na mikrochirurgickou techniku a na mezioborovou spolupráci. Podstoupí je ročně zhruba dvacet pacientů a zatím je mezi nimi deset až patnáct procent dětí.