Topí se v tichém vyčerpání. Jak neplacená domácí práce ovlivňuje zdraví

Výzkumníci zjistili, že neplacená domácí práce, kterou vykonávají převážně ženy, negativně ovlivňuje jejich spánek a duševní zdraví. Vyplývá to ze studie publikované v Social Science & Medicine.

Vědci z Ósacké univerzity v Japonsku pod vedením profesorek Akiko Morimoto a Naho Sugita analyzovali dotazníky téměř 4 000 japonských pracujících – 1 900 mužů a více než 2 000 žen ve věku 40 až 64 let. Zkoumali souvislost mezi celkovou délkou každodenní práce, spánkem a duševním zdravím lidí.

Účastníci vyplnili dotazníky zaslané poštou, které obsahovaly otázky týkající se demografických údajů, celkového počtu hodin strávených placenou a neplacenou prací, kvality spánku a duševního zdraví.

Ukázalo se, že ženy tráví neplacenou prací více času než muži. Ženy například častěji připravují jídlo, uklízí, perou, vodí děti do školy a vykonávají další domácí práce.

Ženy sice vykonávají méně placené práce než muži, avšak kvůli značnému objemu neplacené domácí práce je jejich celkový počet odpracovaných hodin vyšší.

Rozdíl je obzvlášť výrazný v zapojení do domácích prací: věnuje se jim 90 % žen, ale pouze 40 % mužů.

Vědci zjistili, že delší pracovní doba zvyšuje u mužů i žen riziko neosvěžujícího spánku, tedy spánku, po kterém se člověk necítí dostatečně odpočatý. Kromě toho zjistili u žen také souvislost mezi delší pracovní dobou a vyšším rizikem zhoršení duševního zdraví.

„U žen je celková délka každodenní práce důležitějším prediktorem neosvěžujícího spánku a špatného duševního zdraví než samotný počet hodin strávených v placeném zaměstnání,“ uvedla pro Neuroscience News profesorka Akiko Morimoto.

Organizování rozvrhů, návštěv u lékaře nebo příprava jídel vyžaduje neustálé kognitivní přepínání mezi různými úkoly. Tato „mentální zátěž“ vytváří trvalou hladinu stresu, která nekončí ve chvíli, kdy člověk zavře notebook, a vede k vyšší míře psychické nepohody.

Neplacená práce je přitom podle Morimoto nezbytná pro to, aby každodenní život všech fungoval. Přesto je její význam společností, která je na této práci závislá, často přehlížen, zpochybňován, a dokonce bagatelizován.

K tomu se přidává placené zaměstnání – a recept na katastrofu je kompletní. Lidé, kteří se snaží zvládat obojí, se tak topí v tichém vyčerpání a psychické tísni. Tento jev se často označuje jako časová chudoba – stav, kdy je člověk zahlcen placenou i neplacenou prací a nedokáže si zajistit dostatek času na běžný každodenní život.

Výzkumníci se proto domnívají, že domácí práci by měla zohledňovat oficiální statistika. Podle jejich názoru může uznání neplacené práce jako „práce“ představovat první krok ke snížení nerovností v oblasti zdraví a k dosažení genderové rovnosti.