Hlavní obsah

Rusko uzavře Goetheho instituty

Vladivostok

Rusko uzavře na svém území všechny Goetheho instituty v reakci na opatření, která Německo ohlásilo po nedávném objevení výbušného dronu na letišti v Lipsku poblíž ukrajinských nákladních letadel. Potvrdil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Foto: Ramil Sitdikov, ČTK/AP

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Článek

Šéf ruské diplomacie reagoval na rozhodnutí německé vlády uzavřít ruský generální konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně, který funguje jako oficiální kulturní instituce Ruské federace, nabízející jazykové kurzy, výstavy či knihovnu.

Podobně pracují v zahraničí Goetheho instituty. V Rusku jsou celkem tři – kromě hlavní kanceláře v Moskvě existují ještě pobočky v Petrohradu a Jekatěrinburgu.

„Samozřejmě budou uzavřeny, když bude odtamtud (z Berlína) vyhoštěno naše kulturní centrum,“ prohlásil podle tiskové agentury Interfax Lavrov na ekonomickém fóru ve Vladivostoku.

„Vědomě podnikají krok, který bude znamenat i jednoznačný konec jejich kulturní přítomnosti v Ruské federaci. Ta zatím přetrvávala navzdory všem zvratům v našich vztazích se Západem kvůli Ukrajině,“ řekl dále Lavrov.

Navzdory napětí se Západem kvůli ruské agresi proti Ukrajině mohl Goetheho institut v Rusku dosud pokračovat v činnosti. Jde o jednu z posledních německých institucí, které v Ruské federaci ještě působí.

Moskva jakýkoli podíl na aféře ohledně dronu v Lipsku popírá. Ve středu si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo německého diplomata, aby odmítlo „vykonstruovaná obvinění“ Berlína na ruskou adresu. Zároveň pohrozilo „tvrdou odplatou“ za rozhodnutí německých úřadů.

Rusko rovněž naznačilo, že by mohlo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradě. O tom ale Lavrov ve Vladivostoku nemluvil.

Merz naléhal na rychlé označení Moskvy jako viníka

Německý týdeník Der Spiegel mezitím přišel s informací, že spolkový kancléř Friedrich Merz naléhal na rychlé označení Ruska jako viníka incidentu na letišti v Lipsku. Merz prý považoval řetězec indicií za dostatečný.

Ministr zahraničí Johann Wadephul a ministr vnitra Alexander Dobrindt byli ale zpočátku proti tomu. Dobrindt argumentoval tím, že by označení Ruska jako viníka nemělo ohrožovat vyšetřování případu.

Wadephul zase namítal, že jeho resort se musí připravit na situaci, kdy by také Moskva přijala nějaké sankce. Podle ministra by bylo nutné varovat německé diplomaty, převézt dokumenty do bezpečí a zajistit počítačová data, napsal Der Spiegel. Týdeník poznamenal, že německá vláda přisoudila odpovědnost Ruska za incident v Lipsku „nezvykle rychle a důrazně“.

Výběr článků

Načítám