Péči o děti nahradí jiný výpočet důchodu. Ministerstvo prozradilo, kdo si jak polepší

Ministerstvo chce změny, které prakticky nepozorovaně prošly tento týden ve středu druhým čtením, prosadit pozměňovacím návrhem k důchodové novele a narychlo prosadit už od 1. ledna 2027. Podle ředitele odboru sociálního pojištění MPSV Tomáše Machance je totiž třeba nahradit komplikovaný systém, který měl od příštího roku začít platit.

Výchovné zůstane těm, kdo ho mají už teď, mělo by se přitom dál valorizovat s důchodem.

Dosavadní výchovné ve výši 500 korun za dítě se mělo od ledna zachovat pouze za třetí a každé další dítě. U prvních dvou měl nastoupit takzvaný fiktivní vyměřovací základ, tedy pomyslný výdělek, díky kterému se mu období péče o dítě nezapočítá jako doba bez příjmu, což by jinak mohlo snížit jeho budoucí penzi.

Ten je nyní stanoven na 65 tisíc korun měsíčně. Jakmile průměrná mzda tuto částku překročí, bude fiktivní základ růst spolu s ní.

Fiktivní základ představuje příjem, který se člověku započítá do výpočtu důchodu, přestože ho ve skutečnosti nevydělával, protože pečoval o dítě. Částka 65 tisíc korun se bude upravovat podle roku péče. „Pokud například žena pečovala o dítě v roce 1988, započte se jí 3894 Kč měsíčně v případě důchodu přiznaného v roce 2027,“ upozornil důchodový poradce Martin Kohoutek.

Nový návrh má výchovné u nově přiznávaných důchodů nahradit úplně, tedy i u třetího a každého dalšího dítěte. Fiktivní příjem se navíc bude započítávat za dobu péče až do čtyř let věku dítěte, nikoli pouze do tří let, jak počítala dosavadní úprava.

„Navrhujeme, aby se přešlo úplně na fiktivní vyměřovací základ. Bude to daleko srozumitelnější,“ potvrdil Novinkám Machanec.„Za nějakých pět nebo šest let by průměrná mzda měla úroveň 65 tisíc převýšit a pak už to bude průměrná mzda,“ dodal. Nyní průměrná mzda dosahuje zhruba 51 tisíc korun.

Nově se má ocenit také čtvrtý rok péče. Pokud se rodič vrátí do zaměstnání dříve, bude se mu podle Machance započítávat fiktivní základ i skutečný výdělek. „Bude mít například tři roky 65 tisíc korun a ve čtvrtém roce 65 tisíc plus třeba 40 tisíc korun svého platu, tedy 105 tisíc,“ uvedl.

Změna má být výhodnější hlavně pro rodiče s nižšími a průměrnými příjmy. Podle modelových propočtů resortu si při péči o jedno dítě a návratu do práce ve třech letech polepší rodiče s příjmem do zhruba 45 tisíc korun měsíčně. Při příjmu 50 tisíc, což je aktuálně pod úrovní průměrné mzdy, už ale nový výpočet vychází o 31 korun hůře. Pokud se však rodič vrátí do zaměstnání dříve, hranice výhodnosti se posouvá k vyšším příjmům.

MPSV tvrdí, že navrhovaná úprava bude výhodnější nejméně pro rodiče s příjmy do úrovně průměrné mzdy. Takových je podle resortu minimálně 80 procent matek. „Protože u nadprůměrných příjmů se doba návratu na trh práce zkracuje, bude výhodnost v praxi ještě vyšší,“ uvedl Machanec.

Důchodový expert Kohoutek však upozorňuje, že ministerské propočty nemusí odpovídat skutečné situaci všech rodin. Podle něj může být nový systém nevýhodný pro lidi s průměrnými a zejména nadprůměrnými celoživotními příjmy, kterým dosavadní pravidla umožňovala vyloučit dobu péče z výpočtu důchodu a současně získat výchovné.

„U vyšších příjmů bude výhodné, ať se vrátí do práce dřív, nebo později, mít započtenou vyloučenou dobu než průměrnou mzdu. Tito lidé o výchovné přijdou a žádné jiné ocenění mít nebudou,“ namítl.

Za problematické považuje i to, že návrh podle něj neřeší některé skupiny pečujících. Jde například o muže, kteří převzali péči až po čtvrtém roce dítěte, nebo o rodiče, kteří si starší dítě osvojili či převzali do péče. Podle Kohoutka o výchovné bez náhrady přijdou. „Žádné jiné ocenění jim náležet nebude,“ podotkl.

Ministerstvo zdůrazňuje, že fiktivní vyměřovací základ lze rozdělit mezi oba rodiče podle toho, kdo a jak dlouho o dítě pečoval. To má lépe odpovídat situacím, kdy se rodiče v péči o dítě v raném věku střídají. U výchovného takové rozdělení možné nebylo.

Lidé, kteří již výchovné pobírají, o něj nepřijdou. „Podle platného zákona se jim výchovné od roku 2027 má přestat valorizovat. To navrhujeme změnit, aby se dál zvyšovalo spolu s důchodem,“ uvedl Machanec.

Změna má podle něj příští rok zvýšit výdaje státního rozpočtu o 200 až 300 milionů korun oproti situaci, kdyby se žádný pozměňovací návrh nepřijal. V dalších letech by měly dodatečné náklady podle něj mírně klesat.

MPSV chce, aby změna platila už od ledna. Pokud by se nestihla schválit včas, podle Machance by lidé po určitou dobu procházeli několika různými režimy výpočtu důchodů.

Upozornil také, že žádosti o důchod se vyřizují ve lhůtě 90 dnů, takže sociální správa může s rozhodnutím vyčkat na dokončení legislativního procesu, aniž by své povinnosti porušila.

Podle Kohoutka je ale načasování změn tragické. „Schvalovat změny koncem roku, které od nového roku povedou ke snížení některých důchodů, podrývá elementární důvěru v důchodový systém. Za minulé vlády takové změny poslanci ANO napadali u Ústavního soudu,“ připomněl.