Proč máme v létě lepší náladu, imunitu a celkově je nám lépe

Když přivřu oči, vybavím si babičku, která žila v malém domku pod Tatrami. Trávila jsem u ní prázdniny, a tak jsem mohla sledovat, jak každý podvečer usedla na zápraží, aby vystavila tvář posledním paprskům. Odpolední slunce pro ni mělo rituální charakter klidu po práci, ale to, že se babička usmívala, mělo i jiný důvod.

Vědci potvrdili už dávno, jak hluboce do lidského organismu sahala moudrost našich předků. Dobrá nálada je ovlivněná složitou sítí vztahů mezi slunečním zářením a melatoninem (hormonem spánku) a serotoninem (hormonem „štěstí“). S příchodem tmy se hladina melatoninu přirozeně zvyšuje a s rozbřeskem se snižuje.

Serotonin to má obráceně. Jeho hladina se zvyšuje, když jsme vystaveni jasnému světlu, což je hlavní důvod, proč máme v létě lepší náladu. I odborníci poukazují na to, že světelná terapie je lepší než antidepresiva. Serotonin je ostatně základem dnešních nejúspěšnějších antidepresiv, nazývaných selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu.

Slunce tedy může přinést úlevu lidem s depresí nebo sezonní afektivní poruchou. Průzkumy ukazují, že průměrná doba strávená na venkovním světle 1,5 hodiny je spojená s nižším rizikem deprese bez ohledu na stupeň genetické predispozice k tomuto onemocnění. Ale i když máte štěstí a vaše psychika je (zatím) v pořádku, bez slunce se neobejdete. Je to s námi podobné jako s jinými živými organismy.

„Lidé a rostliny mají mnoho společného. Potřebujeme sluneční světlo, abychom se rozvíjeli a udržovali si důležitou hormonální rovnováhu v mozku,“ říká terapeutka Emily Braultová.

Oproti nesporným přínosům slunečního svitu na člověka je tady jedno velké ale, a to varování lékařů před rakovinou kůže a jinými problémy. „Nadměrné a nechráněné vystavení UV záření může vést k předčasnému stárnutí pokožky a zvýšenému riziku poškození kůže,“ říká praktická lékařka Kateřina Javorská.

Slova odborníků je třeba brát vážně. Ale ne tak, že se před sluncem budeme schovávat od rána do večera. „UV záření je obvykle nejsilnější několik hodin kolem poledne. Méně intenzivní je brzo ráno a pozdě odpoledne,“ říká doktorka Javorská. Slunit bychom se měli mimo vysoce exponovaný čas a vždy namazaní krémem s ochranným faktorem. To je snad jediná stinná stránka slunce, bez něhož by lidský organismus nedokázal fungovat. Takže zpět k výhodám.

Sluneční záření (UVB) pomáhá tělu syntetizovat vitamin D v kůži. A právě tento vitamin je jeden z nejdůležitějších pro pevné kosti, silný imunitní systém a dobrý metabolismus. Podle odhadů Evropské společnosti pro endokrinologii však nedostatkem vitaminu D trpí až 40 % populace ve střední Evropě.

„Tvorbu vitaminu D ovlivňuje i roční období, zeměpisná šířka, denní doba, věk, pigmentace a používání opalovacích krémů,“ upřesňuje doktorka Javorská.

Déčko sice najdeme v rybách (losos, makrela, tuňák), houbách nebo vejcích, ale ze stravy nikdy nezískáme víc než 20 % doporučené denní dávky. Zbytek musíme vytěžit ze slunce nebo potravinových doplňků, což se podle doktorky Javorské týká zejména těch, kteří tráví málo času venku, a také seniorů a lidí s tmavou pletí, protože ta sluneční záření absorbuje hůře.

Vitamin D ve formě doplňků stravy je dobré užívat ráno, protože večer začíná organismus produkovat spánkový hormon. „Užitím vitaminu D ve večerních hodinách by byl tento proces narušen, tudíž by to mělo negativní dopad na kvalitu spánku,“ radí lékařka.

„Většina lidí viní z únavy a letargie počasí nebo roční období, přitom je způsobuje pravděpodobně nízká hladina vitaminu D,“ vysvětluje Daniel Fenton z londýnské kliniky London Doctors Clinic. A jak ještě se může nedostatek tohoto supervitaminu projevit? Můžou vás bolet kosti, můžete mít svalovou slabost, můžete dokonce přibírat na váze či ztrácet vlasy.

Sluneční záření ovlivňuje naše zdraví, zejména pak imunitní systém, i nezávisle na vitaminu D. A to například regulací stresových hormonů (jako je třeba kortizol), čímž usnadňuje relaxaci. Díky slunci dochází rovněž ke zvyšování počtu bílých krvinek, které chrání organismus před infekcemi.

Slunce toho umí ale ještě víc, podle studie publikované v časopise Journal of Investigative Dermatology může sluneční záření snižovat krevní tlak a tím i snižovat riziko infarktu a mrtvice. Problémy s tlakem a kardiovaskulárními chorobami mají podle průzkumů spíše lidé v zemích dále od rovníku, kde je ultrafialové záření nižší, a taky v zimních měsících.

Martin Feelish, profesor experimentální medicíny a biologie University of Southampton, říká: „Možná je vhodná doba přehodnotit rizika a přínosy slunečního záření pro lidské zdraví. Vyhýbání se nadměrnému slunečnímu záření je zásadní pro prevenci rakoviny kůže, ale nebýt mu vůbec vystaven, ať už ze strachu, nebo v důsledku určitého životního stylu, by mohlo zvýšit riziko srdečních onemocnění.“

Takže si vzpomeňme na naše babičky a udělejme si z posezení na slunci rituál. Bude nám dobře na těle i na duši.