Článek
Průměrné dospělé lidské tělo obsahuje 206 kostí — ztvrdlou směs vápníku, minerálů a kolagenu. Kosti jsou neuvěřitelně odolné. A když se přece jen zlomí, mají pozoruhodnou schopnost samy dorůstat a hojit se.
Zuby, přestože jsou tvořeny některými stejnými látkami a představují nejtvrdší materiál v lidském těle (díky ochranné vrstvě skloviny), tuto zásadní schopnost postrádají.
Japonští vědci pokročili ve vývoji experimentálního léku, který slibuje znovuvypěstování lidských zubů. Klinické testy na lidech začaly v září 2024.
„Chceme udělat něco pro lidi, kteří trpí ztrátou nebo absencí zubů,“ řekl deníku The Mainichi Katsu Takahaši, vedoucí stomatologického oddělení lékařského výzkumného institutu při Kitano Hospital v Ósace. „Dosud neexistovala žádná léčba, která by nabízela trvalé řešení, ale máme pocit, že očekávání lidí ohledně dorůstání zubů jsou vysoká.“
„Tento vývoj navazuje na roky výzkumu kolem specifické protilátky nazývané uterine sensitization–associated gene-1 (USAG-1), u níž bylo prokázáno, že potlačuje růst zubů u fretek a myší,“ uvádí web Popular Mechanics.
Už v roce 2021 vědci z Kyoto University objevili monoklonální protilátku (techniku běžně používanou při léčbě rakoviny), která narušuje interakci mezi USAG-1 a molekulami známými jako bone morphogenetic protein neboli BMP.
ProŽeny.cz
„Věděli jsme, že potlačení USAG-1 podporuje růst zubů. Nevěděli jsme ale, zda to samo o sobě bude stačit,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě Katsu Takahaši, spoluautor studie z Kyoto University. „Fretky jsou difiodontní živočichové (živočichové, kterým během života narostou dvě sady zubů, mléčné a trvalé, pozn. red.) se zubním vzorem podobným lidskému.“
Vědci podle Popular Mechanics nyní zjišťují, jak moc jsou si skutečně podobné, protože lidé právě podstupují podobnou klinickou studii. Tento výzkum se zaměřuje na 30 mužů ve věku od 30 do 64 let, z nichž každému chybí alespoň jeden zub. Lék je podáván nitrožilně, aby se ověřila jeho účinnost a bezpečnost, přičemž v předchozích studiích na zvířatech nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky.
Pokud vše půjde dobře, nemocnice Kitano bude léčbu podávat pacientům ve věku od dvou do sedmi let, kterým vrozeně chybí alespoň čtyři zuby.
Konečným cílem je mít do roku 2030 k dispozici lék umožňující dorůstání zubů. Přestože se současná léčba zaměřuje na pacienty s vrozeným nedostatkem zubů, Katsu Takahaši doufá, že jednou bude možné tuto terapii použít pro každého, kdo o zub přišel.
