Deficit bude vyšší, než vláda slibuje. Čáry s čísly nepomohou, varuje Kalousek

„Ministerstvo financí sice tvrdí, že to bude 2,8 procenta, ale to odečítá únikovou doložku na obranné výdaje. Jenže i ta se do deficitu počítá, nepočítá se jen do výdajového limitu,“ napsal na síti X Kalousek.

„Saldo skutečného hospodaření bude vysoko nad třemi procenty HDP, ať už se s čísly bude čarovat jakkoliv. Tolik si budeme muset skutečně půjčit a o tolik nám také vzrostou každoroční úroky,“ doplnil.

Stejně to vidí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. „Jinými slovy, 2,8 procenta HDP je účetně upravený deficit, za který nás Evropská komise nebude kárat, protože je připravená přimhouřit oči nad obrannými výdaji. Náš skutečný deficit ale bude 3,5 procenta HDP,“ řekl Novinkám.

K dosažení vládního cíle 2,8 procenta HDP bude podle ekonomů také potřeba, aby samosprávy hospodařily s výrazným přebytkem. Navrhovaný deficit státu ve výši 389 miliard totiž sám o sobě odpovídá zhruba 4,1 procenta HDP. „Zbylé vylepšení na 2,8 procenta jde mimo vliv vlády a zůstává v rukou samospráv a odvíjí se od jejich ochoty a schopnosti investovat,“ podotkl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Vzhledem k únikové doložce vlády 70 miliard by obce a kraje měly příští rok dosáhnout přebytku asi 52 miliard korun. Letos zatím v prvním pololetí hospodařily s přebytkem 60,5 miliardy korun. Po odečtení peněz na vzdělávání, které kraje a Praha dostávají od státu a následně je pouze přeposílají školám, pak činil 26,2 miliardy Kč.

Loni potom samosprávy jako celek hospodařily s přebytkem 14 miliard korun, hlavně díky Praze, která vykázala přebytek 24,2 miliardy, zatímco kraje byly ve schodku 1,6 miliardy Kč.

Nová prognóza ministerstva financí počítá pro příští rok s růstem ekonomiky o 2,4 procenta, což je podle Dufka reálný předpoklad. Následná konsolidace ve výši půl procentního bodu HDP by podle něj znamenala, že od roku 2028 bude muset schodek státního rozpočtu klesat zhruba o 50 miliard korun ročně.

„Je to možné. Jen daňové příjmy totiž mohou růst o sto a více miliard ročně, takže půjde jen o to zvládnout řídit výdajovou stranu. Není to navíc nijak zvlášť ambiciózní záměr, takže o to lehčí je jej dosáhnout,“ dodal Dufek.

Podle Hradila bude kvůli plánované konsolidaci nutné snížit schodek státního rozpočtu v roce 2028 zhruba o 80 miliard a v roce 2029 o dalších 42 miliard korun. „Jestli je taková představa realistická s ohledem na termín prezidentských a sněmovních voleb, je diskutabilní,“ poznamenal.

Aby ostatní části veřejného sektoru pomohly stlačit celkový deficit pod 3,5 procenta HDP, musely by podle Hradila hospodařit příští rok s přebytkem asi 57 miliard korun. „To je poměrně ambiciózní cíl, když uvážíme, že loni samosprávy vykázaly přebytek pouze 14 miliard korun,“ připomněl.

Kalousek také upozornil na to, že letos plánovaný deficit 310 miliard korun je o 47 miliard vyšší než objem investic. „I kdybychom neinvestovali ani korunu, musíme si půjčit 47 miliard na svůj běžný provoz a po dětech chtít, aby to splácely. Příští rok to bude 99 miliard. Budeme projídat budoucnost dvakrát rychleji než letos,“ konstatoval bývalý šéf státní kasy.

Vládou plánovaný schodek 389 miliard by podle něj mohl odpovídat hluboké hospodářské krizi nebo covidové epidemii. „Jenže my máme růst a nízkou nezaměstnanost. Tunelujeme si vlastní budoucnost,“ dodal Kalousek.

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že bude udržovat deficit veřejných financí „bezpečně pod hranicí tří procent HDP“, jak vyžadují evropská fiskální pravidla.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že rozpočtová politika vlády podpoří hospodářský růst, který přispěje ke snižování deficitu veřejných financí.

Evropskou komisí schválený fiskálně-strukturální plán pro Česko přitom počítá s poklesem deficitu z 2,8 procenta HDP v příštím roce na dvě procenta v roce 2028 a 1,6 procenta v roce 2029.