Počet dětí s krátkozrakostí rapidně roste. Jaká existují řešení k zastavení nebo zpomalení nárůstu dioptrií?

Myopie neboli krátkozrakost je oční vada, při které pacienti vidí dobře na blízko, zatímco vzdálené předměty vnímají rozmazaně. Krátkozrakost souvisí s nadměrným prodlužováním oční bulvy, které ovlivňuje způsob, jakým oko láme světlo. To se následně zaostřuje před sítnicí namísto přímo na ni, a předměty v dálce tak vypadají rozmazaně.

Krátkozrakost se označuje zápornými dioptriemi. Obecně platí, že čím vyšší je absolutní hodnota záporných dioptrií, tím výraznější vada bývá. Růst oka je v dětství přirozený, problém však nastává při jeho nadměrném prodlužování.

„Bohužel i u nás na našich dětech pozorujeme to, že jim oko roste do rozměru, který s sebou přináší dioptrie na dálku a další komplikace. Ve školním věku je růst nadměrný, ale bavíme se o milimetrech. Čistě orientačně jeden milimetr může znamenat přibližně tři dioptrie. I malé prodloužení oka tedy může znamenat nárůst dioptrické vady,“ vysvětluje v úvodu podcastu Janeková.

Na vznik krátkozrakosti mají určitý vliv genetické predispozice, tedy například to, zda rodiče sami trpí vysokou krátkozrakostí. Nejde ale o jedinou příčinu. Významnou roli hrají také vlivy prostředí, zejména dlouhodobá a nepřerušovaná práce na blízko, například sledování digitálních obrazovek nebo čtení.

Nejde přitom pouze o obrazovky samotné, ale také o vzdálenost, ze které se na ně díváme, a dobu, po kterou oči nepřetržitě zaostřují na blízké předměty. Delší práci na blízko je proto vhodné přerušovat a nechat oči přeostřit do dálky. Riziko progrese krátkozrakosti zvyšuje také nedostatek pobytu venku a přirozeného denního světla.

„Dostatečná expozice dennímu osvětlení má pozitivní vliv. Děti, které tráví alespoň dvě hodiny denně venku, mají prokazatelně nižší riziko progrese a nárůstu myopie. Konsenzus je takový, že děti do 12 let by měly denně trávit maximálně dvě hodiny prací na blízko,“ dodává oční lékařka.

U malých dětí může být odhalení oční vady obtížné, zejména pokud postihuje pouze jedno oko a dítě nešilhá. Rodiče si jí totiž nemusí všimnout, protože mozek dokáže do určité míry kompenzovat horší vidění jednoho oka. Právě proto jsou důležité preventivní screeningy u pediatrů nebo ve školkách. Včasné odhalení vady umožňuje zahájit léčbu a předejít rozvoji tupozrakosti (amblyopie).

Zpozornět bychom měli také tehdy, pokud dítě začne špatně vidět už v první nebo druhé třídě. „Je to velmi alarmující, protože víme, že oko bude nadále růst a může se dostat do vyšších dioptrií. Musíme si uvědomit, že ta problematika není jenom o vysokých dioptriích a o tom, že bude muset nosit brýle. U pacientů s myopií je daleko vyšší výskyt odchlípení sítnice, což je jedna z komplikací, které můžou být zrak ohrožující,“ upozorňuje oční lékařka.

Více o tom, zda je nutné, aby malé děti nosily sluneční brýle a zda mrkev zlepšuje vidění, se dozvíte v nové epizodě podcastu, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.