Digitální závislosti u dětí vedou často k dalším závislostem. Existují ale řešení

V dnešní době je telefon přirozenou součástí našich každodenních životů a není výjimkou, že ho vlastní i děti. Neslouží už ale pouze jako komunikační prostředek, nýbrž jako nástroj pro zábavu, u které dokážeme prosedět hodiny. Podle adiktoložky Moniky Plocové ale může být telefon silnou drogou.

„Pokud dá někdo jednoročnímu dítěti telefon, lze předpokládat, že z něj bude těžká droga. Dítěti se na tom samozřejmě líbí světýlka, vidí věc, která se mu líbí, ale už tady zakládáme na to, aby dítě jednou propadlo závislosti na telefonu,“ říká v úvodu podcastu.

Mezi varovné znaky problematického používání technologií u dětí patří silný vztek a podrážděnost, když jim telefon odebereme a oni ho nemohou používat, neschopnost přestat telefon používat v dohodnutém limitu a ztráta zájmu o jiné aktivity, jako jsou sport, kroužky či čas s kamarády.

S věkem se mění také způsob, jakým děti technologie využívají. Zatímco u mladších dětí může převažovat sledování videí nebo hraní, starší děti a dospívající se stále více přesouvají také na sociální sítě. Důležité je dětem určit pravidla používání telefonu a vysvětlovat jim, k čemu se co používá.

„Myslím si, že děti vyhledávají sociální sítě ve chvíli, kdy nefunguje rodina a dítě se v rodině necítí v bezpečí. Máma a táta si s ním nepovídají, nemají na něj čas, dítě je nešťastné, a tak hledá sociální kontakt někde jinde. K tomu sociální sítě jsou, ale bohužel dítě může spadnout do falešných přátelství,“ vysvětluje adiktoložka.

U dospívajících má velký význam a vliv na jejich chování rodina a rodinné prostředí. Rizikové užívání digitálních technologií může být podle Plocové spojeno také s rodinným prostředím a se situacemi, kdy se dítě doma necítí dobře nebo mu chybí dostatek pozornosti.

„Když dítě pocítí důvěru, tak ho máme v péči. A už se nám povedlo několik dětí postavit do života. Mají řád a každý den je naplánováno několik terapeutických skupin, máme jich několik denně. Pak mají komunitu. To znamená, že si naplánují den a pak jedou postupně asi tři skupinky. Mezitím je oběd. Když si řeknou, že jsou hodně unavení, tak mají meditaci, jógu, relaxaci. Léčba trvá 33 dní,“ dodává Plocová.

Více o tom, jak děti během léčby zvládají školní docházku a zda může digitální závislost u dospívajících souviset s pozdějším užíváním návykových látek, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.