Plastická chirurgie, ať už estetická nebo vrozených vad, vrací lidi zpátky do života, říká chirurg Andrej Sukop

Vrozené vývojové vady mohou mít mnoho podob – od rozštěpů přes chybějící či nadpočetné prsty až po vady uší nebo cévní malformace. Zatímco některé z nich lékaři dokážou odhalit už během těhotenství, jiné se projeví až po narození.

„Velké množství dětí operujeme s mikrocií, s nevyvinutým ouškem. Jsou také vrozené vady cévní, jako jsou hemangiomy. Třeba u rozštěpů se každé 700. dítě narodí s rozštěpovou vadou. U mikrocie je to u nás 15 dětí za rok,“ říká v úvodu podcastu profesor Andrej Sukop.

Mezi vady, které dokáže odhalit ultrazvuk ještě před narozením, patří například rozštěp nebo vady rukou. Už během těhotenství dokážou lékaři zasáhnout třeba u dětí s amniotickými zaškrceninami, které lze operovat přímo v děloze.

Amniotická zaškrcenina je stav, při kterém se během vývoje plodu vytvoří v děloze tenký vazivový pruh, který se může omotat například kolem prstu, ruky nebo nohy. Pruh pak tkáň zaškrcuje podobně jako škrtidlo, takže může omezit průtok krve a bránit jejímu správnému vývoji. Včasným uvolněním zaškrcení mohou lékaři zabránit dalšímu poškození končetiny a v některých případech zachovat její funkci.

„Představte si endoskopickou, laparoskopickou operaci, kdy zanoříte kameru, instrumenty a teď tam to dítě honíte někde v děloze a potřebujete se strefit na proužek, který odděluje prstíček nebo ruku laserem tak, aby to povolilo a abyste získali určitý čas, než to dítě povyroste a nedošlo k amputaci ručičky nebo nožičky,“ vysvětluje přednosta.

Mikrocie je vrozená vývojová vada, při které se vnější ucho plně nevyvine a zůstává malé nebo zcela chybí. U nás se dětská ouška rekonstruují již dlouhou dobu, dnes ale místo chrupavky odebrané ze žeber nebo hrudníku lékaři používají moderní technologie. Ouško je vytvořeno z nevstřebatelné umělé hmoty s názvem polypropylén.

„To dítě nemá sluch, nemá ouško a vy uděláte to, že mu naskenujete skenerem zdravé ouško, ty data pošlete do Spojených států, oni vám vytisknou porézní polypropylén a vy ho potom vložíte na místo, kde ouško není. Vypadá to velice snadně, ale vy dalších 7–9 hodin operujete mezi vlásky a kostí lebky. Má to jedinou nevýhodu, když uděláte jednu jedinou chybu, když se jenom dotknete těch cév, tak víte, že jste skončili,“ popisuje Sukop.

Takto operované děti sice na nově vytvořené ouško neslyší, ale ve Fakultní nemocnici Motol dokážou lékaři doplnit rekonstrukci o speciální sluchový implantát připevněný ke kosti lebky. Díky němu dítě může slyšet prostřednictvím kostního vedení.

Léčba vrozené vývojové vady ale nekončí u operačního sálu. Součástí týmu Kliniky plastické chirurgie je také klinický psycholog, který pomáhá dětem i jejich rodičům náročnou situaci zvládnout. Podpora začíná podle Sukopa už ve chvíli, kdy se vada objeví na ultrazvuku – rodiče tak mohou získat informace o možnostech léčby ještě před narozením dítěte a nemusí na rozhodování a své obavy zůstávat sami.

Více o tom, jak náročné je provést během několika dní 207 výkonů na humanitární misi v Africe, jak dlouho trvá operace srostlých prstů a jaké zákroky spojené s léčbou vrozených vad hradí zdravotní pojišťovna, se dozvíte v nové epizodě podcastu, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.