Článek
Rychle vpřed
Vědci se domnívají, že palec na noze je pozůstatek evolučního kompromisu. Na rozdíl od palce na ruce totiž není v opozici vůči ostatním prstům – je zarovnaný s ostatními, což je pro chůzi výhodné. Při pohybu přitom zastává důležitou funkci. Je to takový „motor“ celého chodidla, a když zrychlíme, výrazně se zvyšuje jeho podíl na odrazové síle a pomáhá nám tak dostat se dopředu.
Síla odrazu
Konkrétně při chůzi má zásadní úkol v závěru došlapu. Když se chodidlo odlepí od země, přenese se přes něj velká část síly a funguje jako bod odrazu. Pomáhá také stabilizovat přední část chodidla a podélnou klenbu. Jakmile přestane fungovat správně, tělo okamžitě začne přenášet zátěž jinam, aniž bychom si to uvědomili. To může změnit způsob chůze a také víc zatížit jiné části chodidla. Bez palce u nohy bychom sice chodit dokázali, ale efektivita a stabilita odrazu by byly mnohem horší.
Ani vysoko, ani u sebe
Palec má rád prostor. Jeho nepřítelem jsou proto boty s úzkou špičkou, které prsty stlačují k sobě. Dobře mu nedělají ani vysoké podpatky, protože přesouvají větší část váhy na přední část chodidla. „Dlouhodobě nevhodná obuv může přispívat ke vzniku nebo zhoršování vbočeného palce,“ upozorňuje lékař Jan Doleček.
Jde o stav, kdy se palec postupně vychyluje směrem k ostatním prstům a u jeho kořene se začne vytvářet nenápadný výstupek. Ten se pak může v botě otírat, bolet a časem zkomplikovat nejen výběr obuvi, ale i samotnou chůzi. Není ale fér svádět všechno na boty. V případě vbočeného palce hrají důležitou roli i dědičnost, tvar chodidla, jeho biomechanika a také náš věk. A tak ne každý, kdo nosí úzké boty, automaticky skončí s vbočeným palcem.
Trocha historie
Ještě než v důsledku vbočeného palce snesete všechnu vinu na moderní ženy, co rády nosí vysoké podpatky, nahlédněte do historie. „Paleopatologická studie kosterních pozůstatků z Francie, datovaných od 5. do 17. století, ukázala, že vbočený palec se vyskytoval už tehdy,“ říká Jan Doleček. Ve středověku to navíc nebyl problém převážně žen tak jako v současnosti.
V ohrožení
Palec na noze často napadá plíseň. „Nepoznáte ji většinou podle bolesti, ale podle postupného deformování nehtu. Nejčastěji se s tímto problémem setkávám u starších pacientů a náchylnější jsou i diabetici,“ vysvětluje odborník. Dalším problémem je dna, která „napadne“ palec, respektive jeho kloub, jenž připojuje tento prst ke zbytku nohy.
„Ten je pak zarudlý, oteklý, bývá často bolestivý. Dna typicky vzniká po chybě ve stravě, například po výrazné konzumaci alkoholu, luštěnin nebo grilovaného masa,“ popisuje Jan Doleček. A jak se léčí? Dietou, protizánětlivými léky a dlouhodobou kontrolou hladiny kyseliny močové v krvi. Třetí slabinou palce na noze bývá artróza. Tu poznáte podle ztuhlosti, bolestivosti a omezení pohybu prstu. V tomto případě může vadit velmi ohebná, plochá obuv, protože při odrazu vyžaduje větší pohyb kloubu a bolest se tak hned ozve.


