Článek
Mozková příhoda zastihla vitálního muže kolem desáté večer, když si doma sám u počítače připravoval práci na další den. Když skončil, zaklapl počítač a chystal se jít do sprchy.
„Zvedl jsem se od stolu a v té chvíli najednou cvak. Nic jsem necítil, ani bolest, ale věděl jsem, že nastala nějaká změna,“ vzpomíná Ludvík. Došel do koupelny, ale sprcha mu vypadla z ruky. Celá půlka jeho těla, od koutků úst, ruka a noha, nefungovala. Přesto se s vynaložením všech sil vysprchoval.
„Říkal jsem si, že musím jít do pokoje zavolat přítelkyni, ale najednou jsem přestal fungovat a cestou z koupelny upadnul na zem. Doplazil jsem se k posteli a naštěstí se mi podařilo zavolat,“ vypráví muž s tím, že prý myslel jen na to, že je mu špatně.
„Partnerka si nejdřív myslela, že jsem byl někde v restauraci, protože jsem mluvil jinak než normálně. Ale pak zbystřila, protože jsme mluvili videohovorem a ona viděla, že není něco v pořádku. Ležel jsem napůl na kanapi, říkal jsem jí, že chci jít spát, a to mi zakázala. Hned zalarmovala dceru, která byla zrovna v zahraničí. Ta okamžitě zavolala na záchranku. Operátorce vylíčila, co se děje a ta k nám domů poslala sanitku,“ líčí další děj Ludvík.
Když přijeli záchranáři, tak už měli představu, co se děje. Provedli jednoduchý test a okamžitě muže vezli na specializované pracoviště do liberecké nemocnice. Už během jízdy volali tamním lékařům, že je to mozková příhoda. Ze sanitky tak putoval rovnou na sál. Zákrok podstoupil při vědomí, jen s lokální anestezií a v momentě, kdy lékaři odstranili sraženinu, mohl jít takřka okamžitě domů.
„Měl jsem štěstí v neštěstí. Ač mi ochrnula celá polovina těla, tak se díky rychlé pomoci všechno povedlo na jedničku,“ dodává muž, na kterém absolutně není poznat, že měl mrtvici.
Celý život sportoval a snažil se žít zdravě, proto by ho nikdy nenapadlo, že by mohl dostat tak brzy mrtvici. Nic neodhalila ani preventivní prohlídka, na které byl pár dní před tím.
Mozková příhoda se nevyhýbá ani mladším lidem
Podle Zuzany Eichlové, vedoucí lékařky Centra pro vysoce specializovanou péči v liberecké nemocnici, není četnost takových případů velká. Ale jsou pacienti, kteří opravdu přijedou do nemocnice ochrnutí na půlku těla, nehovoří a do deseti minut po terapii se vylepší k normálu.
„Pan Ludvík měl zrovna štěstí, kdy všechno běželo, tak jak má. Čas je rozhodující. Čím dříve pacient u nás je, tím větší je šance, že se tepna zprůchodní včas a zásobení mozku se obnoví a jen minimální část mozku zůstane nedokrvená, tedy postižená,“ vysvětluje lékařka.
Stále podle ní platí, že nejčastěji mozková příhoda postihuje sedmdesátníky a starší. Ale protože se pacienti častěji vyšetřují a více se o nemoci ví, tak se hodně hovoří i o mladších nemocných. „Ale oni byli i před tím, jen se to ne úplně ideálně diagnostikovalo,“ podotýká Eichlová.
Rizikové faktory, které k mrtvici vedou jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina cukru a vysoká hladina cholesterolu. Jde o faktory, které může pomoci ovlivnit spolupráce s praktickým lékařem. Hodně podle lékařky pomáhají s odhalení hrozby mozkové příhody i preventivní přístupy, jako je vyšetření srdečního rytmu a záchyt arytmie, která může být příčinou nebo ultrazvukové vyšetření krkavic. To odhalí zúžení těchto tepen, dá se preventivně ošetřit a tím se předejdete vzniku mrtvice.
Příčin mozkové příhody je víc. V případě ischemické mrtvice dojde k uzávěru tepny sraženinou. Ta může vzniknout v srdci nebo někde jinde v těle a na vrub nepravidelného srdečního rytmu se dostane do mozku. Anebo se může utrhnout kus aterosklerotického plátu, který je v karotidách (největší krční tepny pozn. red.). Důležité je proto preventivní vyšetřování srdce a krkavic.




