Článek
Dosud se pacientům, kterým vlastní žíly selžou, dávaly plastové náhrady. U pacienta ale zklamaly i ty a léčba se dostala tzv. do slepé uličky. Vítkovičtí chirurgové se proto rozhodli pro použití speciálně upravené cévy z hovězího dobytka. Ta má díky tomu, že je z čistě biologického materiálu, výjimečné vlastnosti a lidské tělo ji přijímá nesrovnatelně lépe než syntetické materiály.
„Šlo o poslední variantu, jak zachovat u tohoto pacienta funkční přístup k hemodialýze, aniž bychom byli nuceni mu do těla voperovat umělý materiál,“ uvedla Monika Medřická z chirurgického oddělení vítkovické nemocnice.
Muži totiž chyběly vlastní žíly na rukou, takže na dialýze, kterou podstupuje třikrát týdně vždy až pět hodin, musel mít hadičku zavedenou do cévy na krku. „Ta je ale velmi náchylná k infekci, a tak nemocné ohrožuje komplikacemi, mnohdy život ohrožujícími, a často je také velmi obtěžuje fyzicky,“ popsala.
Proto lékaři přistoupili k náhradě ze speciálně upravené hovězí tepny. Ta je totiž nejlepším materiálem, který mohli u pacienta použít. A to nejen díky pružnosti nebo poddajnosti, ale například i kvůli průměru, protože nejlépe velikostně odpovídá lidským cévám.
„Samozřejmě prochází speciální úpravou, kombinují se metody chemického zesíťování a odstranění buněk a buněčných zbytků,“ ujistila Medřická s tím, že použití hovězí tepny významně snižuje riziko komplikací, ať už vzniku krevních sraženin či nebezpečných infekcí.
„Výhodou také je, že se nová céva rychleji vhojí. K hemodialýze, čištění krve, se může začít bezpečně využívat už za necelé dva týdny od operace,“ poukázala operatérka, která si zkušenosti s využitím biologických náhradních cév přivezla ze stáže v Dánsku.
Zkušenosti s využitím biologických náhradních cév si operatérka Monika Medřická osvojila na stáži v Dánsku.
Samotná operace proběhla před pár dny a trvala necelé dvě hodiny. Chirurgové při ní voperovali hovězí cévu o délce přes 25 centimetrů a šířce šesti milimetrů do předloktí. „Pro zákrok stačily dvě malé přístupové ranky. Vše je schováno pod kůží, navenek si člověk ničeho nevšimne,“ prozradila lékařka s tím, že už týden po operaci se může pacient vrátit k běžnému životu. Bez dialýzy se však ani nadále neobejde.
Podle Medřické by šla podobná metoda využít u desítek pacientů nemocnice ročně. „Je vhodná nejen pro pacienty dialyzované s nepoužitelnými vlastními cévami, ale i pro nemocné s komplikovaným postižením, jako jsou uzávěry, zúžení a výdutě tepen dolních končetin,“ vyjmenovala.
Úspěšné voperování biologické náhrady ale není jediným celostátním prvenstvím vítkovických specialistů na cévní medicínu v posledních letech. Jako vůbec první v Česku použili například i speciální stent pro bezpečnější léčbu cévní mozkové příhody nebo provedli průlomovou angioplastiku tepen nohou přes zápěstí na ruce.
