Jaroslav má za sebou tři transplantace ledvin, jen díky nim nyní vede normální život

Jaroslavovi lékaři diagnostikovali již v prvním měsíci života reflux močových cest a v dětství často trpěl záněty ledvin. Po několika operacích se nemoc v jeho osmnácti letech rozvinula do selhání ledvin.

„Transplantace ledvin byla jedinou možností, jak normálně žít. Každá z prvních dvou transplantovaných ledvin mi vydržela tři roky. Pak jsem začal chodit několik let na dialýzu do uherskobrodského střediska a zároveň jsme po čase začali hledat dalšího možného dárce ledviny,“ sdělil Novinkám Jaroslav.

To mu vyšlo na konci roku 2022. „Volala mi paní doktorka Kratochvilová a říká mi: Jedeme do Prahy. A moje první reakce byla možná překvapivá. Jen jsem se nechápavě zeptala, co tam budeme dělat,“ pousmála se Jaroslavova maminka Dana Mészárosová.

V pražském IKEMu už pro pacienta měli připravenou náhradní ledvinu. „Operace vyšla krásně. Tělo nový orgán parádně přijalo. A teď vedu normální život. Pracuji jako uklízeč na policii v Uherském Hradišti, nedávno jsem byl u moře. Jen si musím dát pozor na určitá jídla a nemůžu kvůli riziku infekce chodit na koupaliště anebo přírodní bazény,“ podotkl Jaroslav.

„Bazén jsme pořídili domů,“ reagovala maminka.

V posledních třech letech už Jaroslav nechodí na dialýzu do nemocničních středisek, ale zajišťuje mu ji právě maminka formou domácí dialýzy. „Bylo to ze začátku psychicky náročné. Přijmout odpovědnost za průběh dialýzy a do jisté míry za synovo zdraví. Prakticky nejsložitější bylo zavedení jehly do cévního přístupu na synově ruce,“ zavzpomínala Dana Mészárosová a dodala: „I když to ale nebylo na začátku jednoduché, určitě bych do toho šla znovu, protože domácí dialýza nám umožnila žít úplně jiný život.“

Nyní je Jaroslav na vrcholu sil. „Cítí se velmi dobře. Transplantace se povedla, a byť byla už třetí v pořadí, což s sebou nese určitá rizika, vše je v pořádku. Pacient teď dokonce absolvoval poprvé v životě dovolenou u moře a vrátil se velmi šťastný,“ popsala Markéta Kratochvilová, primářka dialyzačního střediska B. Braun v Uherském Brodě, které za dvacet let svého fungování očistilo pacientům na přístrojích více než pět a půl milionu litrů krve. K transplantaci zároveň za dvě desetiletí připravilo pět desítek pacientů.

O výjimečnosti již třetí transplantace ledvin u jednoho pacienta hovoří i zástupkyně přednosty Kliniky nefrologie IKEM Alena Paříková: „Běžně pacientům během jejich života stačí jedna, maximálně dvě transplantace ledvin. Tři a více transplantací už je číslo velmi málo obvyklé. I když nyní máme pacienta i po šesté transplantaci.“ U těchto případů jde o pacienty, kteří dlouho čekají na orgán. „A s tím i souvisí práce s nimi na dialýzách ve spádových střediscích, kde je třeba je zachovat při čekání na transplantaci ledvin v co nejlepší formě. Protože zároveň víme, že u každého pacienta, který má selhanou funkci vlastních ledvin, se s délkou dialýzy zvyšuje riziko jeho smrti,“ sdělila Paříková.

Jak dále zástupkyně přednosty kliniky nefrologie při IKEMu uvedla, transplantovaná ledvina má od zemřelého dárce běžně průměrnou dobu přežití deset let, pokud je od žijícího dárce, jde o dvacet let. „Dřív nebo později darované ledviny selhávají, jejich funkce klesá a pacient musí být znova zařazen na dialýzu. Následně je opět na čekací listině a snažíme se o další transplantaci,“ uzavřela Paříková s tím, že u pacientů po více transplantacích se nejenže zvyšují imunologická rizika odhojení nového orgánu, ale snižuje se rovněž množství vhodných dárců náhradní ledviny.